Ozon je molekula tvořená třemi atomy kyslíku; jeho chemická značka je O3.

Ozon ve stratosféře (část atmosféry 10 až 50 kilometrů na zemským povrchem) tvoří takzvanou ozonovou vrstvu. Ta plní funkci štítu, jenž chrání život na Zemi před nebezpečným ultrafialovým zářením. Intenzivnější pronikání UV záření může způsobovat vyšší výskyt rakoviny kůže, očních chorob či narušovat lidský imunitní systém.

Ozon se vyskytuje také v dolní části atmosféry, v takzvané troposféře, kam se dostává jako produkt spalování fosilních paliv. Ozon v přízemní atmosféře působí na živé organismy škodlivě.

Ozonovou vrstvu objevili roku 1913 francouzští fyzikové Charles Fabry a Henri Buisson. Její vlastnosti podrobně prozkoumal britský meteorolog Gordon Dobson. Na jeho počest byla pojmenována jednotka, v níž se udává množství ozonu v atmosféře.

Ozon je chemicky nestabilní a snadno reaguje s jinými prvky. Jeho koncentrace ve stratosféře tak běžně kolísá. Přirozená rovnováha mezi procesy vzniku a zániku stratosférického ozonu však byla narušena lidskou činností. Výsledkem je vznik takzvaných ozonových děr, tedy míst s výrazným poklesem koncentrace ozonu.

Již od 80. let minulého století meteorologové pravidelně zjišťují ozonové díry nad jižním pólem, které se zde vzhledem k specifickým povětrnostním podmínkám tvoří v období zimy a na jaře. Ke ztenčování ozonové vrstvy dochází také v Arktidě, kde je ale tento proces méně pravidelný.

Úbytek ozonu v důsledku lidské činnosti bývá spojován především s produkcí freonů, které se užívaly kupříkladu v lednicích, klimatizacích a aerosolových sprejích. Snahy ekologických organizací nicméně vedly k výraznému snížení jejich produkce.

Rizika spojená s úbytkem stratosférického ozonu přiměla mezinárodní společenství ke vzájemné spolupráci. V březnu 1985 byla podepsána Vídeňská úmluva o ochraně ozonové vrstvy. Na ni o dva roky později navázal Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu.

Mimořádně rozsáhlé ozonové díry byly v minulosti hlášeny už několikrát. V říjnu 2006 oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), že nad jižním pólem vznikla díra o rekordní rozloze 27,45 milionu čtverečních kilometrů.