Bohužel ani jedna z nemocí není žádná výhra. Za jejich spojovatele lze považovat demenci. Ovšem i demence sama o sobě je  vlastně samostatné onemocnění.

Demence

je závažná mozková choroba zapříčiněná nevratnými změnami v mozkové tkáni. Většina forem demence postihuje jedince nad 60 let, nicméně v 19. století byla demence poměrně častá i mezi 30, 40 lety – nejobvykleji se jednalo o, dnes již vzácnou, progresivní paralýzu syfilis. Ale i dnes je předčasná demence poměrně častý jev, provází nemoci jako jsou AIDS, mozkové nádory, různorodé heredopatie ( Heterotopie označuje situaci, kdy se určitá tkáň objeví v tkáni jiného typu, a to na nepatřičném místě). K dalším příčinám patří narušení cévního zásobení mozku, které může souviset s vysokým krevním tlakem nebo postižením mozkovou mrtvicí.

Nejčastěji demence provází Alzheimerovu nemoc, a to až 6 z 10 případů.

Alzheimerova choroba

je také destruktivní onemocnění mozku a vlastní počátek nemoci je právě v rapidně zhoršující se krátkodobé paměti. Nemocný si neumí vzpomenout na to, co se stalo před pěti minutami, ale živě si pamatuje na věci před několika lety. Později dojde k nenávratnému poškození i dlouhodobé paměti. Postupně pomalu ztrácí své rozumové schopnosti, není schopen myslet a uvažovat, neví co je za den neorientuje se  místně a tragédie vrcholí, když nepozná ani své nejbližších. Nemocný si  svoji ztrátu  intelektu neuvědomuje.

Postup onemocnění je různý. V některých případech mírný a může se i dočasně pozastavit. Utrpení může trvat 4 až 12 let. Lékaři však znají několik rizikových faktorů. Mohou být v genech, životním prostředí, virech. Jedním z rizikových faktorů je i věk. Ve věkové skupině kolem 50. roku připadá jeden člověk postižený Alzheimerovou chorobou na 1000 obyvatelů, ve skupině od 65 do 70 let už jeden na 50 obyvatelů. Lék proti ní zatím neexistuje. Více jsme o nemoci psali v Tématu měsíce října: Alzheimerova choroba

Demence může také provázet i jiná onemocnění mozku, jako je například Parkinsonova nemoc.

Parkinsonova nemoc

Z dosud nevysvětlených příčin při ní klesá množství nervových buněk produkujících dopamin. Výsledkem je ztráta koordinace pohybů projevující se jako třes, ztuhlost svalů a kloubů a potíže s pohybem.
Kromě problémů s rovnováhou, chůzí a zpomalením pohybů se nemoc projevuje i zhoršením řeči nebo prováděním jiných jednoduchých činností. Průběh Parkinsonovy nemoci se u pacientů značně liší, někteří pacienti mají pouze několik znepokojujících příznaků během mnoha let, zatímco jiní mají obzvláště závažné stavy, které jim znemožňují částečně či úplně se hýbat. Lidé s Parkinsonem často vyhledají pomoc zejména kvůli třesu, který je viditelný a snadno pozorovatelný.

Také na toto onemocnění neexistuje žádný lék. Některé přípravky mohou pomoci pacientům kontrolovat množství příznaků, samotné onemocnění však nezastaví. Možný je i chirurgický zákrok, ale dělá se jen u těch pacientů, kteří trpí silným onemocněním nebo se jejich stav rapidně zhoršuje a nereaguje na jinou léčbu, avšak ani operativní řešení situaci plně nezlepší. Parkinsonova nemoc postihuje přibližně dvě stě lidí z tisíce a většinou se vyvine po 50 roce. O Parkinsonově nemoci jsme více psali v článku o Parkinsonově chorobě s audio nahrávkou Doc. Jana Rotha z Neurologické kliniky VFN a 1. LF UK v Praze.

Demence je bohužel průvodkyní třetí choroby Huntingtonovy nemoci.

Huntingtonova nemoc – nebo li chorea

Na rozdíl od předchozích dvou, tato nemoc postihuje mladší ročníky a hlavně je prokazatelně geneticky zapříčiněná. Prvotní příznaky jsou jako u Parkinsona, tedy třes, který následně přechází do obličejových
záškubů, chůze mívá kolébavý, skákavý až taneční ráz. Chorea zesiluje v čase, často těžce postihuje základní pohybové aktivity. Postupně se pohyby zpomalují, mění se v kroutivé, pomalé. Velmi obsáhle jsme o nemoci informovali ve článku Chorea, co je to za nemoc?

Demence jde ruku v ruce i s roztroušenou sklerózou mozkomíšní.

Roztroušená skleróza

i ta je v první fázi podobně projevuje jako Parkinsonova nemoc, ale napadá mladé ročníky již od 20 let věku. A na rozdíl od všech nemocí výše, lze s touto nemocí více bojovat a oddalovat její průběh. Pohybová
aktivita a trénink paměti velice prospívá oddalování  destrukce.  O této nemoci jsme publikovali nejvíce informací. Třeba v Mýtech o roztroušené skleróze, nebo v článku Roztroušená skleróza není jen o lécích.

Je již tedy zřejmé, že všechny nemoci mohou v určité fázi vypadat stejně, avšak při bedlivějším prozkoumání příznaků, věku, průběhu i následků se opravdu velmi liší. Ačkoli byla a je vědci zkoumána možnost propojení mezi Alzheimerovou chorobou, Parkinsonem a demencí, zatím se žádného vzájemně spouštěcího mechanismu nedosáhlo a nezjistila se žádná spojitost mezi nemocemi.

Jediným podobným prvkem je demence  v různém stádiu každé nemoci, a také fakt, že pro nejbližší nemocného výše uvedených chorob nastává těžší  a psychicky hodně náročné období.

Všem takovým lidem držíme palce a posíláme velkou podporu alespoň myšlenkou.