Nejtragičtějšími oběťmi tohoto zlozvyku jsou děti, které se dobrovolně nemohou vyhnout pasivnímu kouření, jemuž jsou vystaveny kvůli tomu, že sdílejí domácnost s neodpovědnými rodiči-kuřáky.

Jde o první výsledek globálního průzkumu dopadů pasivního kouření na lidi. Na jeho vypracování se podíleli zejména výzkumníci ze stockholmského ústavu Karolinska a Světová zdravotnická organizace (WHO). Vycházeli přitom z nejnovějších dostupných údajů z roku 2004 ze 192 zemí světa.

Ve sledovaném roce bylo z řad nekuřáků vystaveno pasivnímu kouření 40 procent dětí, 33 procent mužů a 35 procent žen. Kvůli němu bylo zaznamenáno 379.000 případů úmrtí na následky infarktu, 165.000 kvůli infekci dolních dýchacích cest, 36.900 po astmatickém záchvatu a 21.400 následkem rakoviny plic.

Badatelé odhadují, že 165.000 dětí mladších pěti let umírá ročně na infekce dolních dýchacích cest. Dvě třetiny případů jsou z Afriky a jižní Asie. Všeobecně je mnohem vyšší úmrtnost dětí v rozvojových zemích: v Evropě zemřelo v roce 2004 na následky pasivního kouření 74 dětí ve srovnání s 35.388 dospělými. V sledovaných afrických zemích zemřelo 43.375 dětí a 9514 dospělých.

Pouze 7,4 procenta světové populace žije v zemích, kde je kouření legislativně nějak regulováno. Autoři studie proto doporučují, aby se tento trend rozšířil a aby se také zpřísnily podmínky pro prodej tabákových výrobků například dalším zvýšením spotřební daně a zavedením obalů bez barevných log výrobců cigaret. Důležitá má také být osvěta zejména zaměřená na to, aby se omezilo kouření doma, kde jsou děti.

Je nepřípustné, aby 1,2 miliardy kuřáků ve světě vystavovalo miliardy nekuřáků pasívnímu kouření,“ soudí odborníci.