Pro udržení váhy je nejlepší jídelníček obsahující vyšší obsah bílkovin, tedy libového masa, nízkotučných mléčných výrobků a luštěnin a méně rafinovaných obilných výrobků, jako je bílý chléb a bílá rýže. Ve své rozsáhlé studii publikované v americkém odborném časopise New England Journal of Medicine to tvrdí dánští vědci, kteří zkoumali optimální složení potravy pro prevenci a léčbu obezity. Sledovali několik set rodin v osmi evropských zemích.
Výzkumu univerzity v Kodani se až do konce zúčastnilo 773 dospělých s nadváhou a 827 dětí ve věku od pěti do 17 let. Dospělí byli ve věku od 18 do 62 let. Ti byli dva měsíce vystaveni poměrně drastické dietě sestávající z 800 kalorií denně. V průměru přitom zhubli o 11 kilogramů.
Pak byli všichni účastníci rozděleni náhodně do pěti skupin podle odlišných jídelníčků s ohledem na nízký či vyšší obsah proteinů a vysoký či nízký glykemický index. Všechny měly nízký obsah živočišných tuků. Kontrolní skupina dodržovala běžně doporučovanou dietu bez speciálního návodu z hlediska glykemického indexu (GI).
GI je číselný údaj, který vyjadřuje vliv potraviny na zvýšení hladiny cukru v krvi: čím vyšší GI, tím rychleji stoupá hladina cukru v krvi a naopak. Potraviny s nízkým GI tělo déle tráví – zasytí nadlouho a udržují vyrovnanou hladinu cukru v krvi.
Účastníci studie museli dodržovat stanovenou dietu půl roku a mohli jíst kdykoli a jakékoli množství z doporučených potravin. Pravidelně se podrobovali testům krve a moči.
Ukázalo se, že opětnému nabrání rychle ztracených kilogramů nejúčinněji zabránila strava s vysokým obsahem bílkovin, chudá na sacharidy a s nízkým GI. Proteiny byly zastoupeny především ve formě bílého masa a mléčných nízkotučných výrobků. Vláknina byla konzumována hlavně ve formě luštěnin. Chleba a rýže se jedla jen minimálně. Potvrdilo se, že při takové stravě se dotyční se mohou najíst do sytosti, aniž přiberou.
Nejvíc za půl roku přibrali jedinci ve skupině, jejíž strava byla složena hlavně ze sacharidů a z malého množství bílkovin.
„Při stravě bohaté na maso a při akutním nedostatku sacharidů dochází k obrovskému přetížení organismu, nastává posun Ph organismu ke kyselému a narušení všech reakcí v těle,“ upozorňuje ale přední český výživový poradce z Fóra zdravé výživy Petr Havlíček. Zvyšuje se tvorba amoniaku, což je odpadní produkt přeměny bílkovin na energii, jsou přetíženy ledviny, které se musejí odpadu zbavit. Mohou se tvořit ledvinové kameny.
Tuto dietu považuje Havlíček za zdravotně velmi rizikovou. Lidé jsou při ní nervózní, podráždění, unavení a nejsou výkonní. Tělo se navíc zásobuje nadbytečně živočišnými tuky, purinem, cholesterolem a látkami, které se usazují v tukové tkáni u vykrmovaných zvířat. „Dieta odporuje zásadám Světové zdravotnické organizace, která jednoznačně říká, že strava má obsahovat 15 procent bílkovin, 30 procent tuků a 55 procent sacharidů,“ říká Havlíček a dodává, že sacharidy jsou pro nás zásadním zdrojem energie.
Vložit komentář