„Zaměstnejte vhodně své tělo, mysl i duši, pečujte o svůj vzhled, udržujte společenské kontakty,“ zní doporučení lékařky, jak bránit zapomínání. Jako dobrý příklad uvedla příběh své jednasedmdesátileté pacientky, která začala zapomínat jména známých a nepamatovala si, co jí manžel řekl před chvílí. K výraznému zlepšení paměti jí pomohlo to, že začala chodit cvičit, jako bývalá učitelka začala soukromě doučovat studenty a naučila se také používat různé paměťové pomůcky, třeba poznámkové bločky nebo lístečky s připomínkami.

„Na poruchy paměti mají vliv genetické dispozice, které nejsme schopni ovlivnit,“ připustila ale Franková s tím, že kromě dědičnosti hraje negativní roli i vysoký věk, úrazy hlavy, vysoký cholesterol nebo také nízké vzdělání. Pokud už ale zapomínání staršímu člověku výrazně komplikuje život, měl by absolvovat vyšetření.

Například na některém z kontaktních míst České alzheimerovské společnosti mohou lidé po objednání podstoupit test zkoumající jejich řečové, zrakové a orientační schopnosti. Téměř polovina lidí je poté odeslána ke specialistovi, který navrhne konkrétní léčbu. Projekt Dny Paměti funguje od roku 2008, za tu dobu se nechalo vyšetřit celkem 2765 lidí.

Iva Holmerová z vedení České alzheimerovské společnosti upozornila, že je nutné včas odhalit projevy nemoci, které bývají zaměňovány s příznaky stárnutí. Alzheimerova choroba narušuje myšlení, paměť i úsudek. Experti odhadují, že příštích 40 letech by se stárnutím populace měl stoupnout počet pacientů s Alzheimerovou nemocí na čtyřnásobek. Ve věku nad 80 let je postižen každý čtvrtý.

Podle Holmerové je však péče o lidi s demencí v Česku nedostatečná a pomoc pečujícím rodinám mizivá. Chybí osvěta o příznacích, pacienti se dostávají do péče lékařů pozdě. Je málo zařízení, která by se nemocných ujala a ulehčila situaci pečující rodině.