MUDr. Marta Šimůnková:
Hypnotika bych vám v tomto případě nedoporučovala, přikláněla bych se k návratu k antidepresivům. Ta totiž působí dlouhodobě a jejich účinek přetrvává i po vysazení, proto se potíže objevily s určitou latencí. Deprese je onemocnění spočívající v odlišném metabolizmu serotoninu a dopaminu (a dalších látek) v mozku, přičemž současně dochází k změnám v některých mozkových centrech (zmenšují se). Při užívání moderních antidepresiv dochází jak k normalizaci metabolizmu zmíněných látek, tak k obnově mozkových struktur. Pokud vám lék, který jste užívala dříve, z jakýchkoli důvodů nevyhovuje, je možné zvolit jiný. Antidepresiv, která mají minimální (takřka žádné) nežádoucí účinky, je mnoho. Úspěšná léčba skutečné depresivní poruchy je dlouhodobá, mnohdy celoživotní. Poruchy spánku patří k příznakům depresivní poruchy. Doporučovala bych velmi naléhavě navštívit odborníka.

V první pomoci se pokuste přetnout bludný kruh myšlenek na spánek. I klid na lůžku je odpočinkem, zkuste vědomě uvolňovat svaly postupně od prstů na nohou až po čelistní, myslete na příjemnou příhodu, která se vám stala, na záležitost, na kterou se těšíte (i kdybyste si ji měla vymyslet). Pokud špatně usínáte večer, zkuste spánkový rituál – uléhat vždy ve stejnou hodinu, vypít před usnutím oblíbený nápoj, přečíst si kousek z oblíbené knihy, časopisu (raději ne horory), případně si pustit kousek romantického filmu. Budíte-li se předčasně a nemůžete usnout, je lépe místo převalování v posteli vstát a něco dělat (klidně číst, upéct koláč, věnovat se ručním pracím, uspořádat fotky, napsat dopis…) Potřeba spánku je totiž individuální, někomu stačí 4 – 5 hodin, jinému 8 – 9. Dodržovat „doporučenou“ dobu spánku, když to nejde, je frustrující a velmi vyčerpávající. Mnohým více vadí myšlenky na to, že budou nevyspalí, než nespavost ve svém důsledku sama.