Co je to katetrizační ablace

Princip metody spočívá v tom, že pod rentgenovou kontrolou jsou do srdce přes cévy v třísle, na krku nebo v podklíčkové oblasti zavedeny speciální ohebné elektrodové katétry, které umožňují snímat elektrické signály a současně stimulovat srdeční svalovinu a s jejich pomocí se přesně určí typ arytmie. Řiditelný ablační katétr poté umožní zničit místo vzniku či šíření arytmie. K tomu se nejčastěji používá radiofrekvenční proud, který se v tkáni přeměňuje na tepelnou energii a dané místo „spálí“. Existují ale i jiné metody – například s použitím hlubokého zmrazení (kryodestrukce) nebo laseru.

Léčba poruch srdečního rytmu zaznamenává v posledních 20 letech bouřlivý vývoj

Podle doc. MUDr. Petra Neužila, CSc., vedoucího Multifunkčních katetrizačních sálů Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce farmakologická (medikamentózní) léčba nepřinesla a bohužel stále nepřináší takové výsledky, aby bylo možno vyléčit většinu arytmií v naší populaci. Kromě toho stávající léky na léčbu srdečních arytmií mají celou řadu nežádoucích účinků. Mohou mít dokonce i tzv. „proarytmogenní“ efekt (zhoršující průběh onemocnění vznikem zcela nové poruchy srdečního rytmu) a v neposlední řadě jejich příznivý účinek nemusí přetrvávat po celou dobu léčby. Proto se v léčbě nepravidelností srdečního rytmu stále více prosazují nefarmakologické postupy, založené převážně na katetrizačních přístupech.

Veřejnosti jsou dosud stále nejznámější voperovatelné systémy

V první řadě to jsou kardiostimulátory (pro nemocné, kteří mají nedostatečnou tvorbu srdečních impulzů), ale v poslední době také stále více vcházejí ve známost i implantabilní kardiovertery – defibrilátory (systémy, které „hlídají“ srdeční rytmus, a pokud vznikne život ohrožující arytmie, vydají vysokofrekvenční impulz a arytmii včas zruší). Přes vysokou efektivitu těchto systémů však v žádném případě nejde o kauzální léčbu – tedy léčbu, která by přímo zasáhla mechanizmus vzniku srdeční arytmie. Nelze tudíž ani předpokládat, že se arytmie nemůže vrátit. Proto se v posledních letech velmi dynamickým způsobem rozvíjí poměrně nová metoda léčby poruch srdečního rytmu – katetrizační ablace. Ta by měla zaručit, že se arytmie u konkrétního nemocného již nikdy nebude opakovat.

Řada arytmií má velmi složitý mechanizmus vzniku a šíření

Jednoduchý koncept proto nestačí. V současnosti se katetrizační ablace zaměřuje na léčbu nejčastější arytmie, kterou je fibrilace síní. Ta postihuje prakticky 4,5 milionu obyvatel v Evropě a 3,5 milionu v USA. Katetrizační ablace této arytmie byla poprvé provedena před deseti lety a existuje již několik velkých studií, které jednoznačně prokázaly výrazně vyšší efektivitu aplikace katetrizační ablace ve srovnání s medikamentózní terapií právě u fibrilace síní. Nicméně tento typ zákroku představuje velmi náročný a zdlouhavý výkon, který zatěžuje jak nemocného, tak i operační tým. Bez aplikace nových technologií by katetrizační proceduru prakticky nebylo možno provést.

Mnohdy nestačí ke kontrole zavedení katétrů pouze rentgen

Je zapotřebí podstatně dokonalejšího zobrazování srdečních oddílů, ke kterému se využívá zejména mapování srdečních potenciálů, počítačová tomografie, magnetická rezonance a také intrakardiální ultrazvuk. Všechny uvedené zobrazovací metody umožňují rekonstruovat trojrozměrný obraz srdce. Operatér tím získává nejen dokonalou informaci o reálných anatomických poměrech, ale často i o charakteru (vlastnostech) srdeční tkáně (například lze najít infarktové jizvy, otok tkáně apod.). Jejich vzájemnou integrací pak lze sledovat polohu a pohyb jednotlivých katétrů, aniž by bylo třeba pacienta i operatérský tým zatěžovat rentgenovým zářením.

V posledních 3 letech se stále více uplatňují i systémy umožňující robotizační ovládání pohybu katétrů

Operatér je řídí počítačově. V podstatě se jedná o magnetickou a mechanickou navigaci, která umožňuje přesné mapování arytmie. Navíc je katétr během výkonu stabilnější, takže i aplikace léčebné energie, která zneškodní arytmii, je podstatně účinnější. Dále tento systém usnadňuje dosažitelnost cíleného místa vzniku arytmie – v případě magnetické navigace jde o vyloučení možnosti mechanického protržení srdeční stěny, v případě mechanické robotizační navigace pak zase o účinnější aplikaci energie, která arytmii odstraní. V první řadě je však robotizační katetrizační ablace bezpečnější pro nemocného, což umožňují právě používané zobrazovací techniky. Díky uplatnění vyspělých technologií se v poslední době léčí arytmie i u pacientů, kteří v minulých letech prakticky neměli šanci být léčeni a vyléčeni.

V České republice byla první neselektivní ablace (tehdy pouhé přerušení elektrického vedení mezi síněmi a komorami) provedena v IKEM v roce 1983. První selektivní výkon vedoucí k odstranění arytmie byl proveden na stejném pracovišti v roce 1992. Od té doby se stala katetrizační ablace prakticky rutinní metodou a s její pomocí se léčí téměř všechny druhy tachyarytmií (nejčastější z nich v dospělé populaci je fibrilace síní).
Kromě IKEM se v ČR provádějí katetrizační ablace ještě v dalších 15 centrech pro dospělé a 2 centrech pro děti. V roce 2008 bylo v České republice provedeno celkem 3.470 katetrizačních ablací, přičemž 647 výkonů přímo na Klinice kardiologie IKEM. Následuje Kardiologické oddělení Nemocnice Na Homolce s 543 výkony.