Mozková mrtvice je druhou nejčastější příčinou úmrtí ve vyspělých zemích, ČR je s 250 mozkovými příhodami na 100.000 obyvatel na špici.

„Zákrok spočívá v tom, že tenkou hadičkou zavedeme do ouška levé srdeční síně uzávěr, který dutinu vyplní. Krev se tam nedostane a nemůže vytvářet krevní sraženiny,“ vysvětlil lékař.

Tato léčba je podle něj vhodná pro pacienty, kteří nemohou dostávat léky na ředění krve. Ty potřebují proto, že při poruše rytmu zvané fibrilace síní, kdy se přestanou síně stahovat a tok krve v srdci se zpomalí, vznikají v srdci krevní sraženiny, 95 procent právě v oušku. Léky na ředění krve sníží riziko až o 65 procent, nehodí se ale pro každého, protože se špatně snášejí s řadou dalších léků. Nemohou je dostat ani pacienti s krvácivými komplikacemi nebo s vředovou chorobou.

Při fibrilaci se může sraženina dostat srdečními tepnami do celého těla, nejčastěji do mozku, protože cévy zásobující mozek jsou na cestě krve první. Po jejich ucpání se začne vyvíjet mozková mrtvice.

Výchlipka v srdci velký význam pro život zřejmě nemá, podobně jako slepé střevo, brzlík či zuby osmičky. Pokud se operačně ucpe, pacient nestrádá, naopak je chráněn před mozkovou mrtvicí, uvedl primář.

Fibrilace síní je příčinou cévní mozkové příhody až ve 20 procentech případů, trpí jí až jedno procento populace, ve věku nad 80 let osm procent. Dvě třetiny lidí s fibrilací síní mají vysoké riziko ucpání cév krevní sraženinou. Až polovina lidí postižených mozkovou mrtvicí umírá nebo zůstává invalidních. Riziko mozkové mrtvice stoupá po 75. roce věku, vyšší je i u těch, kteří již mrtvici měli, mají vysoký tlak, cukrovku, nebo sníženou funkci levé komory srdeční.

Fibrilace síní často provází vadu srdečních chlopní. Nemusí ale vždy souviset s chorobou srdce, může být například doprovodným projevem poruchy funkce štítné žlázy.