Tajemství amazonského deštného pralesa v Brazílii, která by mohla pomoci v boji s rakovinou i dalšími závažnými chorobami, se již několik let snaží odhalit tým lékaře Drauzia Varelly. Muži doufají, že budou úspěšní a že se díky zvýšenému zájmu o farmaceutický potenciál pralesa zpomalí i jeho kácení, napsala agentura Reuters.
V pralesním porostu, který je tak hustý, že nepropouští sluneční paprsky, se prodírá malá skupina vědců, která věří, že ohromně bohaté rostlinstvo zdejšího biotopu může přinést nové léčivo proti rakovině.
A mohou mít pravdu. Asi 70 procent běžných léků používaných proti rakovině jsou totiž buď přírodní produkty, nebo deriváty přírodních složek. Z amazonského pralesa pochází například i lék proti malárii. Tento největší deštný prales na světě je úžasnou zásobárnou nepřeberného množství a druhů rostlinstva. Ovšem najít tu správnou látku není jednoduché, protože na rozloze asi jednoho hektaru může být až 400 druhů stromů a ještě mnohem více nedřevnatých rostlin.
„Pokud bychom měli jasně stanovená pravidla, mohli bychom do výzkumu zapojit vědce z celého světa. Z velké části amazonského pralesa by se pak mohla stát ohromná laboratoř,“ říká šestašedesátiletý lékař Drauzio Varella. Současná situace je však taková, že onkolog Varella a výzkumníci z univerzity v Sao Paulu patří k jedněm z mála brazilských skupin, které mají povolení ke studiu vzorků z Amazonie. Zahraniční odborníci jim při výzkumu pomáhat nesmějí. Jejich práci také mnohdy brzdí byrokratické požadavky, jednou kvůli nim museli pozastavit sbírání vzorků na dva roky.
Za více než deset let průzkumu získali z oblasti od řeky Rio Negro přibližně 2200 vzorků, z nichž asi u 70 v laboratoři objevili určité účinky proti nádorům. „Jestliže jsme my našli 70 potenciálně účinných látek, představte si, co by teprve mohl objevit celouniverzitní tým s mezinárodní podporou,“ pokračoval Varella, jehož mladší bratr právě na rakovinu zemřel.
„Tento projekt může příznivě ovlivnit lidské zdraví a navíc také přinést finance na ochranu této oblasti a zlepšení kvality života lidí, kteří zde žijí,“ dodal.
Je ironií, že k zahájení tohoto výzkumu inspiroval Varellu cizinec. Americký vědec a vůdčí expert na výzkum nemoci AIDS Robert Gallo se Varelly během výletu v Amazonii na začátku devadesátých let zeptal, zda již někdo zkoumal farmaceutický potenciál pralesa, a touto otázkou ovlivnil další roky Varellova života.
„Je to jako detektivka či puzzle, ovšem s tím rozdílem, že nevíte, kolik dílků skládačky máte a jak má vypadat výsledný obrázek,“ připodobnil situaci David Newman, ředitel jednoho z oddělení amerického Národního institutu pro rakovinu. „V množství půdy z amazonského pralesa, které se vejde na čajovou lžičku, můžete najít přes tisíc mikroorganismů, které dosud nebyly nikdy izolovány.“ V Amazonii podle odhadů existuje 80.000 druhů kvetoucích rostlin, ovšem pouze pětinu z nich zatím vědci popsali.
„Jsme ještě daleko od objevení léku, který by mohl vyléčit některé typy rakoviny, ale máme slibné signály, že některé zdejší rostliny obsahují látky, které zpomalují růst nádorů,“ sdělil čtyřiatřicetiletý botanik Mateus Paciencia.
Tým badatelů také doufá, že zvýšený zájem o rostlinné bohatství pralesa zpomalí kácení a ničení této málo probádané pokladnice rostlinstva.
„Je to dlouhodobý projekt. Odebereme kilogram vzorků ze stromu, který váží tunu a teprve za deset let získáme extrakt,“ konstatoval Paciencia.
„Myslím si, že lék na rakovinu najdeme a nebude to trvat příliš dlouho,“ je optimističtější jiný člen týmu Osmar Barbosa Ferreira.
Vložit komentář