Chřipka, ILI, ARI a pandemie

Za epidemii akutních respiračních onemocnění (ARI) se označuje stav, kdy onemocní více než 2 000 ze 100 000 obyvatel. Tato kriteria jsou každým rokem splněna. Epidemie začíná v posledních týdnech roku a po mírném poklesu v období vánočních prázdnin počet onemocnění stoupá počátkem ledna. Obvykle zvýšený výskyt akutních respiračních infekcí trvá do března. O pandemii se hovoří, když se konkrétní virus šíří bez ohledu na hranice po celém světě.

Chřipku (a její typ) lze bezpečně prokázat sérologickým (laboratorním) vyšetřením ze vzorku krve nebo nosního sekretu, jehož výsledky však bývají k dispozici zpravidla až po odeznění příznaků. Z ekonomických důvodů není možné vyšetřit všechny osoby s příznaky virové infekce dýchacích cest, včetně chřipky, proto se zavedl pojem ARI tedy akutní respirační infekce, do kterého se počítají všechna onemocnění dýchacích cest vyvolaná viry. Aby se odlišily nemoci „z nachlazení neboli ARI“ od chřipky bez drahé laboratorní diagnostiky, ale pouze na základě jasných klinických příznaků, byl zaveden termín ILI (Influenza Like Illness) pro tzv. chřipce podobné onemocnění. Charakteristické pro ILI je horečka vyšší než 38 °C, kašel, bolest svalů a/nebo bolest hlavy. O chřipkové epidemii hovoříme, pokud je ILI nad 2000/100 000 obyvatel.

• Každým rokem, kdy není pandemie, postihne ARI a ILI asi 10 % obyvatelstva, což v ČR činí asi jeden a půl milionů nemocných. Původci onemocnění jsou zpravidla chřipkové viry typu A (H1N1, H3N2), typu B, rhinoviry, koronaviry a RS viry.

• V průběhu sezóny bez pandemie podle odhadů odborníků zemře na následky chřipky jeden až dva tisíce Čechů, na světě půl až celý milión lidí.

• V průběhu pandemie se předpokládá, že onemocní asi 30 % obyvatelstva.

Sezonní chřipka je smrtelné onemocnění

Dva ze 100 000 zdravých jedinců během epidemie „obyčejné“ sezonní chřipky umírá na komplikace (např. zápal plic). Pravděpodobnost úmrtí se však zvyšuje u pacientů s kardiovaskulárními chorobami (104 z 100 000), plicním onemocněním (240 z 100 000). Při velmi časté kombinaci diabetu a kardiovaskulárních chorob toto riziko stoupá na 480 ze 100 000 a trpí-li postižený chřipkou plicní chorobou a kardiovaskulárním onemocněním, pak je riziko ještě vyšší (umírá 870 nemocných ze 100 000).

Pandemická chřipka A (H1N1/California, mexická, prasečí)

Virus A/H1N1 je novým podtypem chřipkového viru napadajícího člověka, obsahuje segmenty genů chřipkových virů prasat, ptáků a člověka v kombinaci, která nebyla ve světě nikdy dříve pozorována. Nové viry jsou často výsledkem re-assortmentu (nového uspořádání genů) dvou jiných virů. Virus A/H1N1 je výsledkem kombinace dvou virů prasečí chřipky, které obsahovaly geny pocházející z virů ptačí a lidské chřipky.

Příznaky chřipky sezonní a pandemické (podle Ministerstva zdravotnictví ČR)

Člověk se může pandemickou chřipkou nakazit stejným způsobem jako u běžné sezónní chřipky. Existují tři cesty přenosu:

1. vzduchem prostřednictvím kapének – při blízkém kontaktu s kýchajícími nebo kašlajícími infikovanými osobami

2. přímým kontaktem – poté, co se ruka kontaminovaná infekčními kapénkami dotkne úst, nosu, očí.

3. nepřímým kontaktem – prostřednictvím jakéhokoliv předmětu (např. kliky u dveří), který je kontaminován infekčními kapénkami.

Léčba
Naprostá většina nemocných jak sezonní tak pandemickou chřipkou se uzdraví i bez lékařské pomoci a antivirotik!

• Klid na lůžku.

• Užívání přípravků určených pro léčbu horečnatých onemocnění (acylpirin, ibalgin, paralen apod.) Děti nesmí užívat léky s obsahem kyseliny acetylsalicylové (Acylpyrin, Aspirin apod.)

• Dostatečné množství vhodných tekutin (čaj, voda apod.) a lehká strava bohatá na vitaminy.

Hygienická opatření ke snížení rizika šíření infekce:

Lékařskou pomoc vyhledejte až v případě, že se váš zdravotní stav nezlepšil po více než pěti dnech, nebo pozorujete následující příznaky:

Osoby, u nichž může mít chřipka vážnější průběh

• Děti do 2 let věku

• Těhotné ženy zejména ve vyšším stupni gravidity (v riziku je zejména matka, nikoli dítě)

•  Lidé s chronickým onemocněním bez ohledu na věk (diabetici, lidé s nemocemi srdce a cév, s chronickými dýchacími chorobami nebo stavy stěžujícími dýchání, pacienti se sníženou imunitou, nadměrně obézní)

• Lidé starší 65 let

Jedinou účinnou prevencí chřipky je očkování. Vakcína proti „obyčejné“ sezonní chřipce poskytuje částečnou ochranu i proti pandemické.

Otázky pro prof. MUDr. Jiřího Berana, CSc., z Centra očkování a cestovní medicíny Polikliniky II v Hradci Králové.

Když v jednou v daném roce onemocním chřipkou H1N1, znamená to, že jsem vůči ní imunní, jako bych byla očkovaná, že ji nemohu dostat podruhé?
Jednou prodělaná chřipka H1N1 (pandemický kmen A/H1N1/California) ochrání a neměla byste ji již dostat. Ochrání Vás úplně stejně jako provedené očkování.

Četla jsem, že klasická chřipka se projevuje rychlým nástupem, horečkami a schváceností, ale v médiích proběhly zprávy, že někdo měl prasečí chřipku a projevilo se to pouze škrábáním v krku nebo velkou únavou. Je to možné? Jak se pak tedy ta nová chřipka pozná a odliší od respiračního onemocnění?
Pandemická chřipka probíhá pod různými klinickými obrazy. Nejtěžší formy probíhají u osob s oslabenou imunitou, s chronickým onemocněním a u některých těhotných žen. Mezi mladými a zdravými lidmi probíhá nejčastěji jako středně těžká sezónní chřipka. Předpokládalo se, že riziko získání pandemické chřipky je stejně vysoké pro všechny a že nikdo v populaci není chráněn. Nyní se však ukazuje, že lidé pravidelně očkovaní proti sezónní chřipce a lidé, kteří prodělali chřipku v pseudopandemii v roce 1977 jsou částečně chráněni. Pravidelně očkovaní proti sezónní chřipce jsou u nás hlavně starší lidé a tak se chřipka vyskytuje nejvíce u mladých lidí narozených po roce 1977. U nich však probíhá onemocnění vcelku lehce. Rozeznat chřipku sezónní od pandemické, či od jiného respiračního onemocnění jen na základě klinického obrazu je nemožné. Jedinou možností je provedení laboratorních vyšetření, avšak u většiny z nich je výsledek vyšetření k dispozici teprve až onemocnění chřipkou skončí.

Nestihla jsem se očkovat a bojím se, že když to udělám během rozjeté epidemie, tak mám daleko větší šanci chřipku „chytit“. Je to tak nebo se pletu?
Pokud chcete očkovat proti sezónní ale i pandemické chřipce, tak to udělejte co nejdříve. Nikdy totiž není pozdě. Důvodem, aby se neočkovalo, není totiž epidemiologická situace („rozjetá epidemie“), protože ta nehraje v očkování jedince téměř žádnou roli a je v našich podmínkách spojena s mnoha mýty. Podobným mýtem je i doporučení neočkovat proti klíšťové encefalitidě v době aktivity klíšťat.
Důvodem pro neprovedení očkování je podezření na akutní onemocnění nebo výskyt příznaků akutního onemocnění u osoby, která má být očkována. Pokud je tato osoba zdravá, může být očkována. To zjistí lékař prostým vyšetřením, změřením tělesné teploty, zjištěním, zda jsou zvětšené uzliny a zda je hmatná slezina.