Rostliny rodu Cistus obsahují velké množství polyfenolů a vynikají svými antivirotickými vlastnostmi. Odborníci z maďarské Complex Medical Centre Déli Kliniky v Budapešti se pod vedením virologa a klinického mikrobiologa Dr. Istvána Jankovicse zaměřili na výzkum účinků polyfenolů cistu krétského (Cistus creticus), jehož extrakt obsahuje vysoké množství polárních sloučenin. Tyto sloučeniny se dobře vážou na povrch virů a buněk, narušují jejich bílkovinový obal, čímž se zvyšuje jejich přímý inhibiční účinek.

Maďarský vědecký tým ověřil své hypotézy in vitro na kultivacích známých jako Vero buňky. Ty pocházejí z ledvin kočkodana zeleného a standardně se používají právě při testování virové replikace. V dalších fázích se chce tým Dr. Istvána Jankovicse zaměřit na testování in vivo. „Buněčná kultura ledviny kočkodana zeleného je velmi citlivá a SARS-CoV-2 se v ní výborně rozmnožuje. Po dosažených výsledcích se proto dá předpokládat, že extrakty cistu budou schopny zabránit rozmnožování viru a předcházet infekci i na sliznici dýchacích cest savců,“ uvedl Dr. István Jankovics.

Dosažené výsledky navíc potvrdily, že extrakt cistu krétského nejenže zamezuje růstu virů, ale zároveň usměrňuje patologické imunologické reakce, způsobené virovou infekcí, čímž pomáhá snižovat závažnost onemocnění. „V případě onemocnění SARS, MERS a ptačí chřipky extrakt z cistu usměrňuje takzvané cytokinové bouře, tedy závažné imunitní reakce, při nichž napadený lidský organismus produkuje imunitní buňky a proteiny, které mohou zničit jiné orgány. Právě tato imunitní reakce může podle některých expertů vysvětlovat úmrtí mladších pacientů s onemocněním covid-19,“ dodal Dr. István Jankovics, jehož závěry validovala maďarská Complex Medical Centre Déli Klinika v Budapešti.

Účinky cistu rapidně zvyšují příměsi dalších léčivek

Zadavatelem studie byla maďarská společnost Fytofontana Kft., která nechala otestovat nejen čisté extrakty cistu krétského, ale také roztok na bázi cistu krétského v kombinaci s výtažky z šalvěje lékařské, echinacey purpurové, aceroly a citrusových bioflavonoidů, který řadu let úspěšně prodává pod názvem VIROSTOP. „Inhibiční účinek samotného cistu, byť trval i po 96 hodinách inkubace viru, byl nižší než v případě vzorku VIROSTOPu ústního spreje. V dalších testech proto chceme prověřit inhibiční účinek dalších rostlinných složek a jejich synergie,“ upozornil Dr. István Jankovics, který se před více než 10 lety podílel na vývoji uvedeného přípravku. VIROSTOP ústní sprej, který je registrován jako zdravotnický prostředek I. třídy, vykazuje své inhibiční účinky dokonce i při zředění v poměru 1 : 640.

VIROSTOP ústní sprej obsahuje přírodní kombinaci účinných látek s antibakteriálním a antivirotickým účinkem. Hlavní složkou jsou výtažky z cistu krétského, jehož vlastnosti posilují citrusové bioflavonoidy, šalvěj, acerola a echinacea. Sprej vytváří ochranný film na sliznici nosohltanu, a tím fyzicky brání průniku virů a bakterií do buněk.

Některé druhy cistů a výše zmíněné léčivé rostliny se silnými antivirotickými účinky se používaly v lidovém léčitelství už v období starověku a své místo mají také v moderní medicíně. Mezi mnoha přístupy k prevenci koronavirových chorob bylo ovšem jejich možné využití zatím poněkud podceňováno. „Cist krétský umožňuje vedle terapeutické aplikace také profylaktické použití v rizikových skupinách. Navíc je důležité, že prostřednictvím svého účinku přímo na patogenní zárodek nevede k vytvoření rezistence proti antivirotikům,“ uvedl Ondrej Michlo, zástupce švýcarského holdingu Herb-Pharma, která vyrábí přípravek VIROSTOP. Patří mezi volně prodejné zdravotnické pomůcky I. třídy. Registrován byl v Maďarsku v roce 2011. Dosud bylo prodáno více než 1,5 milionu balení ústního a nosního spreje, který je zatím nabízen jako prevence proti chřipce a nemocem z nachlazení, ale do budoucna může sehrát významnou roli v potlačování celosvětové pandemie koronaviru SARS-CoV-2.