Služby pro nevidomé jsou v Česku prý jedny z nejlepších na světě. Kromě tikajících semaforů nebo unikátního navigačního centra jim pomáhají i takové drobnosti jako odlišné okraje na mincích. Novinářům to dnes řekl pražský radní pro zdravotnictví a bývalý dlouholetý prezident Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR (SONS) Milan Pešák. Ta pomáhá slepcům už dvacet let, za tu dobu se prý jejich životní podmínky nesrovnatelně zlepšily.
Dříve se totiž v zařizování služeb pro zrakově postižené angažovali hlavně lidé vidoucí, kteří ale nedokážou tak dobře odhadnout potřeby slepců. To se prý ale změnilo, a tak si například slepci při zavádění nových mincí vymohli u České národní banky to, aby měla desetikoruna vroubkovaný okraj, dvacetikoruna hrany a padesátikoruna byla hladká.
„Příkladem jsou i české dopravní systémy, které mohou sloužit za vzor celému světu,“ uvedl Pešák. Nyní třeba ve více než třiceti českých městech fungují na autobusech a tramvajích hlasové majáčky, které nevidomému řeknou číslo daného spoje a směr, kterým jede. Slepec si je může zapnout malým ovladačem, který stojí kolem 2000 korun. „Zatím je využívá asi 8000 lidí,“ řekl prezident SONS Josef Stiborský.
Toto zařízení je zrakově postiženým k dispozici i na poštách a úřadech, kde se jim po stisknutí tlačítka spustí hlasová navigace do budovy, načež je vodicí pásy v podlaze bezpečně navedou k přepážce. Od roku 2007 mohou nevidomí využívat také ojedinělé navigační centrum. Když se ztratí, mohou bezplatně zavolat dispečerovi, který pomocí satelitní navigace určí jejich polohu a navede je na správnou cestu. Tuto službu prý zatím využívá asi tisíc lidí, zařízení, které je k tomuto nezbytné, stojí 12.000 korun.
V České republice žije podle odhadů na 100.000 zrakově postižených. Asi desetinu z nich sdružuje SONS. „Pomáháme hledat zaměstnání, cvičíme vodicí psy, provozujeme kluby, pracujeme na celém území republiky nejen pro pár vyvolených, ale pro všechny, kdo nás potřebují,“ uvedl Pešák.
Například vodicího psa má ale podle podle ředitelky Střediska výcviku vodicích psů Hany Jasenovcové jen asi 800 lidí s postižením zraku. Pes i s výchovou totiž stojí kolem 180.000 korun. O vodicího psa lze jako o takzvanou kompenzační pomůcku požádat odbor sociálních věcí místního úřadu, který ho může zaplatit až v plné výši. Plnou úhradu si však nelze nárokovat. V posledních dvou letech bývá problém, že úřady přispívají třeba jen z 80 nebo 90 procent, zbytek si musí člověk doplatit.
Podle údajů Světové zdravotnické organizace žije na celém světě asi 180 milionů lidí s vážným zrakovým postižením, z toho více než 40 milionů nevidomých.
Vložit komentář