Pokud ovšem pár plánuje založení rodiny a nedaří se mu počít přirozenou cestou, nemělo by se toto vyšetření odkládat. Že se není čeho obávat a co vše se při testu vyhodnocuje, vysvětlují odborníci z Centra reprodukční medicíny (CRM) ISCARE.

Vyšetření spermií není třeba se bát

Co od samotného vyšetření očekávat? Odběr spermií probíhá individuálně nebo za doprovodu partnerky v soukromé místnosti. Čas odběru není nikterak omezen. Následně muž předá ejakulát do andrologické laboratoře. Vzorek lze odebrat i doma, je k tomu ovšem nutná speciální nádoba a vzorek musí být do hodiny doručen do laboratoře. Tam následně vzorek zpracují, vyhodnotí a výsledek je znán do několika hodin.

„Hodnotí se množství ejakulátu, jeho viskozita, pH a dále pak počet pohyblivých / nepohyblivých spermií, jejich morfologie a pohyblivost. V případě špatného výsledku je dobré vyšetření podstoupit ještě jednou, pokud se situace opakuje, je pacientovi doporučena konzultace s andrologem,” vysvětluje Veronika Faměrová, vedoucí laboratoře CRM ISCARE. Důležité je dodržení pohlavní abstinence (2 až 5 dnů) před odběrem vzorku, nesplnění této podmínky může negativně ovlivnit výsledky spermiogramu. Odběr a základní vyšetření je hrazeno ze zdravotní pojišťovny, je potřeba mít ovšem žádanku od praktického nebo jiného lékaře.

Pro úspěšné oplození je kvalita spermií klíčová

Pro správné oplození a vývoj embrya je kvalita spermie zcela klíčová. Vadnou kvalitu může způsobovat poškození DNA spermií, které se zjišťuje při tzv. DNA fragmentaci. „Spermie s poškozenou DNA může výrazně ovlivnit úspěšnost oplození vajíček, zhoršit nebo dokonce zastavit vývoj embrya. Nejčastější příčinou poškození DNA u spermií je oxidativní stres. Zvýšená hladina oxidativního stresu v ejakulátu mimo jiné snižuje pohyblivost spermií a znesnadňuje fúzi spermie s vajíčkem,” dodává vedoucí laboratoře Faměrová. Mezi prokázané příčiny oxidativního stresu patří nezdravý životní styl (kouření, alkohol, stres..), přítomnost varikokély, infekce, chronické choroby (diabetes) a další.

V případě výskytu zvýšeného DNA poškození může být pro selekci vhodných spermií použit tzv. mikrofluidní čip. Selekce spermií pomocí mikrofluidního čipu slouží k výběru kvalitních spermií a jejich následnému využití při umělém oplodnění. Microfluidic Sperm Sorting (MFSS) Chip je velice šetrná a chemikálií prostá metoda zpracování spermií. Jedná se o speciálně tvarovanou komůrku se selekční membránou napodobující přirozené prostředí reprodukčního systému ženy (vejcovody). Vytříděné spermie mají lepší morfologii, životaschopnost a pohyblivost, než měl původní vzorek. Metoda je tak novou šetrnou alternativou standardního zpracování spermií, která nevyžaduje žádnou předchozí úpravu vzorku spermatu a použití přístrojů (např. centrifugy), které zvyšují oxidativní stres spermií. Zákrok není hrazen zdravotní pojišťovnou.

Další využívanou metodou v oblasti andrologie je také tzv. MESA/ TESE odběr spermií. Jedná se o mikrochirurgickou operaci používanou v případě, kdy u muže nejsou nalezeny žádné spermie v ejakulátu (tzv. azoospermie) nebo při poruchách erekce a jiných. MESA je metoda získání spermií z nadvarlete, u TESE se odběr provádí přímo z varlete.

Social freezing jako šance na vlastní rodinu i v pozdějším věku

Social freezing je výraz pro preventivní zmrazování mužských a ženských zárodečných buněk za účelem jejich pozdějšího využití. Tento proces dává mužům a ženám možnost počít v budoucnu geneticky vlastního potomka. Preventivní zmražení vlastních pohlavních buněk se doporučuje zejména v případech, kdy se plánuje jakákoliv léčba (zejména onkologická), která by mohla mít za následek snížení počtu či kvality zárodečných buněk.

Aktuální statistiky uvádějí, že problémy s oplozením řeší každý pátý pár. Špatný životní styl a odkládání založení rodiny do pozdějšího věku vede k nárůstu počtu případů pro asistovanou reprodukci. Social freezing tak dává možnost lidem uchovat si mladé buňky do doby, než se k tomuto kroku rozhodnou. „Kryokonzervace zárodečných buněk je metoda mrazení biologického materiálu, která využívá látky chránící buňky před poškozením při prudkém poklesu teploty. Při zmrazování se počítá s uskladněním na 3 roky. Po uplynutí této doby je možné dobu uložení na žádost opakovaně prodlužovat,“ vysvětluje Veronika Faměrová. Tyto výkony zdravotní pojišťovny standardně hradí pouze pacientům s diagnózou onkologických onemocnění, ostatní si jej musí hradit.

Foto: Ingimage