Stárnutí a psychika

Tělo stárne tak rychle, jak mu to duše dovolí. Neklamné známky „věčného“ mládí i za hranicí sedmdesátky jsou chuť se stále učit něco nového, navazovat přátelství, schopnost řešit problémy, přizpůsobivost nové situaci, umění komunikovat i s mladšími generacemi bez zbytečných konfliktů a optimizmus.

V psychice tkví hlavní důvod, proč se může lišit „biologický“ a „kalendářní“ věk i o celé desítky let. Jak tvrdí jeden z našich předních psychiatrů – v těle jsou ještě neprobádané mechanizmy, jimiž mozek ovlivňuje tělesné – buď chorobné nebo ozdravné pochody. Ostatně, je zcela nepochybně prokázáno, že lidi trpící depresí až dvakrát častěji postihne infarkt, a pokud deprese není dále léčena, na infarkt častěji umírají. Jiné pozorování říká, že zlostné a hádavé ženy jsou více nemocné, než vlídné a usměvavé. Negativní myšlení se projeví i v obličeji (i vícero vráskami), v držení těla. Zlost, smutek a nenávist jsou nejhorší choroby stáří (v jakémkoli věku).

Elixír mládí

Životní optimizmus, přátelství, láska i sex jsou těmi správnými elixíry mládí. Jsou události, které nás bolestně zasáhnou, ale snažme se z nich nedělat „rány osudu“. Nic člověka více neposílí, než zvládnutá krize. Události samy o sobě jsou většinou neutrální, teprve náš vztah k nim je řadí k dobrým, nebo zlým. Do jisté míry záleží na nás, kam je „šoupneme“. Jak říká lidová moudrost: „Na všem zlém je něco dobré.“ Jen to umět vidět.

Zlozvyky

Kouření, přemíra alkoholu, drogy… tak vnímáme zlozvyky, proti nimž je třeba bojovat. Jistě, velmi škodí a přidávají léta. To je neoddiskutovatelné. Ale jsou i další, zákeřnější a méně zjevné. Zbavit se jich je neméně těžké. Jmenujme třeba: lenost, pohodlnost, pomlouvačnost, závistivost, zlobu, hádavost, nepřejícnost, hamižnost, lakotu, povýšenost, šovinismus… Co vás ještě napadne?

Rada: Řídit se jí je velmi těžké: mít otevřenou mysl, být tolerantní, nepostrádat zdravé sebevědomí, umět vést rozhovor. Jakmile se podaří vymazat závist, lakotu a hamižnost z mysli, svět kolem rozkvete, život se zjednoduší.

Proti stresu

Starosti, spěch, rozčilení opravdu neomlazují. Poradí-li vám někdo, vyhýbejte se stresu, zeptejte se jak. To prostě nejde. Stres přináší každodenní život. Někdy více, jindy méně. Normální, přiměřená dávka stresu je zdraví prospěšná, organizmus ji potřebuje, aby si trénoval své obranné i útočné reakce. Bez nich dříve stárne.

Škodlivá je přemíra stresu, kterému se někdy říká disstres. To je dlouhodobý pocit, že nám chybí některá ze základních lidských potřeb, nenalézáme nikde klid, radost, jistotu. Je provázen pocity úzkosti a marnosti, frustrace. Často končí jak duševním, tak tělesným onemocněním (příkladem jsou deprese, panická porucha, vysoký krevní tlak, zažívací potíže a další). Vnímání stresu je velmi individuální. Co je pro jednoho neúměrné, to je pro druhého obvyklou „rozcvičkou“. Záleží na životních zkušenostech, genetických předpokladech, osobnostních rysech. Přemíra stresu se projeví i na rychlejším stárnutí.

Rada: Pokud máte pocit, že nezvládáte „ukočírovat“ stres, je dobré vyhledat pomoc odborníka (psychologa, psychiatra). Rozhovory s kamarádkou při dlouhodobých potížích se stresem nemusí vést k úlevě. Alkohol není řešením, ale hrozbou dalších potíží.

Vložit komentář

Komentáře slouží ke svobodné výměně názorů či vyjádření názoru na dané téma. Váš příspěvek ale přitom nesmí jakýmkoliv způsobem porušovat zákony ČR, zejména nesmí propagovat národnostní, rasovou, náboženskou či jinou nesnášenlivost. Je také třeba respektovat soukromí jiných lidí, a proto je zakázáno zveřejňovat soukromé údaje o jiných osobách. Výslovně je zakázáno komentovat léčivé přípravky vázané na lékařský předpis. Redakce si vyhrazuje právo bez předchozího upozornění odstranit komentáře, které porušují výše uvedená pravidla.

Do komentářů prosím nevkládejte dotazy ohledně zdravotního stavu, pokud potřebujete poradit, můžete se zeptat v sekci PORADNA. Děkujeme za pochopení.