Noční ztuhlost a bolest ruky, která postiženého budí ze spánku, nutí ho ruku protřepat a svěsit, to jsou typické příznaky syndromu karpálního tunelu. To znamená, že kůstky, vazy a šlachy utlačují nerv, který vede do dlaně. Postihuje až 10 % lidí po čtvrté dekádě.
Co je karpální tunel?
Dal by se přirovnat k úžince (mezi kůstkami zápěstí), která je přemostěna vazem. Tak vzniká tunýlek, kudy vedou šlachy ke svalům ruky a prstů a tzv. nervus medianus (středový nerv) se sítí jemných cévek, které ho vyživují. Ten zprostředkovává citlivost a pohyblivost palce, ukazováčku, prostředníčku, části prsteníčku a přilehlé části dlaně. Karpální tunel je uložen asi 2 cm nad zápěstní rýhou směrem do dlaně.
Co se v něm děje?
Potíže vniknou, když se tunýlek zúží a cévami nemůže protékat dost krve, které nerv vyživují. V nervu dochází ke změnám, zpočátku přechodným, později již trvalým, což se projeví i na omezené funkci ruky. Prsty se stávají méně citlivé, vázne úchop palcem, je narušena schopnost jemných přesných pohybů, zhoršují se bolesti. Postupně dochází k zániku nervových vláken a k oslabení svalů ruky. V této fázi ustupují bolesti, ale je vážně porušena funkce ruky.
Proč se zužuje?
K zúžení tunýlku vede mnoho příčin. Mohou to být následky zlomenin, dlouhodobých otoků, artróza malých kloubů mezi zápěstními kůstkami, hormonální změny (těhotenství, užívání hormonální antikoncepce, přechod), metabolické změny u cukrovky, cévní onemocnění. Syndrom karpálního tunelu se vyskytuje častěji u žen (dva až čtyřikrát) a mohou k němu vést též vrozené dispozice (užší karpální tunel, anatomické poměry zápěstí). Také některá zaměstnání, zejména ta spojena s namáháním rukou (práce s vibrujícími přístroji, psaní na stroji, klávesnici, práce s PC, těžká manuální práce), urychlují vznik onemocnění.
Co s ním?
Prevencí může být správná poloha ruky při práci s PC, časté přestávky v práci, strečink a uvolňující cviky ruky.
Diagnostika syndromu karpálního tunelu se opírá o elektromyografické vyšetření (EMG), které útlak nervu jednoznačně prokáže. Bez tohoto vyšetření nelze doporučit operaci.
Léčba spočívá v počátečních stadiích ve fyzioterapii (cvičení, vodoléčba, nošení ortézy), podávání léků, včetně vitaminů řady B, režimových opatřeních (vyloučení námahy, nekouření).
Při stupňujících se bolestech lze provést obstřik. Při progresi onemocnění, nebo v případě diagnostiky v pokročilejším stadiu je jedinou správnou léčbou operace (přetětí vazu nad karpálním tunelem), po níž musí následovat odborně vedená rehabilitace. Operace ihned uleví od nočních bolestí, funkce oslabených svalů se obnovuje pomaleji. Proto je velmi důležitá pečlivá, soustavná a dlouhodobá rehabilitace.
POZOR!!!
Všechny příznaky karpálního tunelu mohou být způsobeny taktéž poruchou páteře v oblasti přechodu mezi pohyblivou krční páteří a relativně pevnou hrudní. Postižení páteře této oblasti může ovlivnit jak otok v oblasti zápěstí, tak cévní zásobení nervu. Tedy i „pravý“ syndrom karpálního tunelu může být způsoben blokádou přechodu krční a hrudní páteře (C7-Th1). Bez vyšetření této oblasti (lékařem-fyzioterapeutem, neurologem) by neměla být doporučena operace.
Příznaky syndromu karpálního tunelu
- Brnění až bolestivost palce, ukazováčku, prostředníčku, části prsteníčku a dlaně ruky.
- Potíže jsou horší v noci, po výraznější zátěži, dlouhodobém ohnutí.
- Potíže budí postiženého i několikrát během noci, úlevu přinese protřepání a svěšení ruky.
- Ráno po probuzení je ruka neobratná, jakoby „mrtvá“, ztuhlá.
- Během dne je slabší a „nešikovná“, vypadávají z ní předměty.
- Potíže se postupně zhoršují.
- Více bývá postižena u praváků pravá ruky, u leváků levá. Oboustranné onemocnění není výjimečné.
Vložit komentář