Deník se odvolává na údaje vědecké asociace TRIE, která se zabývá problematikou darování a transplantací orgánů a která v pondělí zasedala v belgické metropoli. Data podle jednotlivých zemí nejsou k dispozici.

Prezidentka České transplantační společnosti Eva Pokorná řekla, že v Česku žije přes 5000 lidí s transplantovaným orgánem, z toho je nejvíce po transplantaci ledviny, a to přes 3500, a zhruba 600 lidí žije s novým srdcem.

Podle ředitele Koordinačního střediska transplantací Pavla Březovského provedli čeští lékaři loni v sedmi transplantačních centrech 618 transplantací ledvin, srdce, jater, slinivky břišní a plic. Mimořádný zákrok provedli ženě s vrozenou srdeční vadou, které současně transplantovali srdce a plíce. „Na milion obyvatel připadá v Česku 19 dárců. V evropském měřítku je to mírný nadprůměr,“ řekl Březovský.

Věda sice v této oblasti v posledních desetiletích výrazně pokročila, avšak řada problémů s transplantacemi stále zůstává. Jedním z největších jsou podle expertů nedostatek dárců či problémy spojené s tím, že tělo transplantované orgány často odmítá přijmout za své.

Podle údajů TRIE přibližně 15 až 30 procent pacientů, kteří čekají na transplantaci srdce či jater, umírá dříve, než se pro ně najde nějaký vhodný orgán. Kolem poloviny transplantovaných ledvin do 15 let zase přestane správně fungovat či je tělem odmítnuto.

V Česku se kvůli nedostatku orgánů nedočká operace a zemře asi 20 procent čekatelů na srdce a do 10 procent čekatelů na ledvinu. Většina orgánů pochází od zemřelých dárců. Nedostatek dárců prý není dán tím, že by umíralo málo lidí, ale že ne vždy funguje spolupráce resuscitačních jednotek, jednotek intenzívní péče a transplantačních center.