„Řetězce se snaží pod tlakem zákazníků nabízet vedle běžné verze i zdravou variantu svých produktů a své služby rozšiřovat,“ řekl Pavel Suchánek z Fóra zdravé výživy.

Podle něj jsou změny i věcí marketingu. „Firmy si uvědomují, že když neposkytnou takové typy potravin, třeba proto, že je to pro ně ztrátové, tak budou vnímány jako ten, kdo může za rostoucí obezitu, a stanou se hlavními fackovacími panáky, až se o tomto problému bude mluvit,“ řekl.

I když Suchánek propaguje zdravou výživu, nemyslí si, že by se tučné potraviny měly zakazovat nebo zatěžovat vyšší daní. Spíše by zdanil to, že člověk musí mít kvůli tomu, že se o sebe nestará, dražší lékařskou péči.

Suchánek připomněl, že když řetězce do Česka dorazily, jídlo z výživového pohledu moc zdravé nebylo. Dostupné nebyly ani tabulky s kalorickými a výživovými hodnotami. „V tom je pozitivní posun, že teď už tyto informace dávají. Lidé se dozvědí, kolik každá porce obsahuje energie, soli, cukru a tuků, a mohou se rozhodnout sami,“ řekl.

V Německu jsou v tom podle Suchánka ještě dál, nabízejí i light menu, třeba hamburgery z libového masa opečeného nasucho na roštu, bez majonézy a bez hranolků. „Záleží na tom, co trh chce. V Česku to zatím není, ale je to jen otázka, kdy to lidé začnou vyžadovat,“ řekl.

Jde podle něj tedy o to soustavným tlakem nutit výrobce rychlého občerstvení, aby poskytovali také alternativy, aby je lidé vyžadovali, případně aby vyrostly konkurence dnešnímu rychlému občerstvení, které budou zdravé. Patří k nim třeba bageterie, kde si člověk může dát celozrnnou bagetu s tvrdým sýrem, rajčetem, mozarellou a šunkou.

Výhodou řetězců oproti dřívějším bufetům je to, že je tam čisto a jídlo dostane člověk rychle. „Je tam příjemné prostředí, mají tam dobrou kávu, dá se tam posedět a třeba pracovat na notebooku. To všechno dohromady dá pocit, že je tam člověk vítaný,“ shrnul.