Například v minulém školním roce nenaplnila polovina škol limit ohledně množství luštěnin a ovoce na žáka. Téměř 43 procent škol také nedodrželo takzvaný spotřební koš ve spotřebě mléka, 27 procent ve spotřebě ryb. Naopak množství tuků čtvrtina škol překročila.

„Nedodržování výživových norem bývá paradoxně způsobeno tím, že se školní jídelny snaží vyjít vstříc dětským strávníkům a nezařazovat nebo zařazovat omezeně některé neoblíbené druhy potravin,“ konstatovala na dnešním odborném semináři na ministerstvu školství Alena Fürstová ze školní inspekce. Děti prý ryby a luštěniny nechtějí, protože na ně nejsou zvyklé.

Odborníci ze Společnosti pro výživu proto dnes vyzvali školy, aby zapojily školní jídelny do výuky o zdravém životním stylu. „Že by si prostě (žáci) z těch svých znalostí dejme tomu vlastně vybrali, co by bylo dobré, aby se tam vařilo, aby to odpovídalo tedy tomu zdravému životnímu stylu,“ nastínil Tláskal možnost, jak by mohlo vypadat propojení vzdělávání s provozem jídelen.

Odborníci chtějí apelovat i na ředitele škol, aby vymýtili automaty s kalorickými potravinami a nápoji. Tláskal upozornil, že například ve Francii je prodej přeslazených limonád ve školách zakázaný. Na dotaz, zda by se měla osvěta dotknout i kuchařek, aby nevařily dětem pokrmy z „prášku“, Tláskal odpověděl, že kuchařky jsou ve složitější situaci. Musejí totiž dodržovat finanční i výživové limity a navíc vařit tak, aby vyhověly chutím malých strávníků.

Školáci se o zdravé výživě, hygieně, ale také sociálně patologických jevech učí v předmětu výchova ke zdraví. Ten nahradil někdejší rodinnou výchovu.

V České republice je přes 8000 školních jídelen, stravuje se v nich 74 procent žáků. Vývařovny přitom dětem mají zajistit třetinu denního příjmu jídla, u předškoláků pak dokonce dvě třetiny. Cena obědů se od ledna kvůli vyšší DPH zvýšila o čtvrtinu, namísto dřívější průměrné ceny 27,50 tak nyní oběd přijde na 35 korun.