O podcenění významu spánku svědčí podle něj to, že za sto let se spánek dospělých i dětí zkrátil až o 1,5 hodiny, největší zkrácení je za posledních 40 let. Lidé chodí později spát, dohánějí spánek o víkendu a k usnutí si pomáhají prášky nebo alkoholem. To vše kvalitu spánku zhoršuje.

„Odpočinek a spánek zmizely z vzorců optimálního chování. Přitom zkrácení spánku má prokázaný neblahý vliv na stav srdce a cév, na metabolismus i psychomotorickou výkonnost, včetně schopnosti řídit vozidla a správně se rozhodovat,“ řekl profesor.

Jitka Bušková ze spánkové laboratoře doplnila, že velmi malá pozornost se dosud věnovala nebezpečnému a násilnému chování ve spánku. Bývá důsledkem některých spánkových onemocnění a může postihovat do dvou procent dospělých. Zahrnuje násilí slovní, fyzické i sexuální.

Postižený provádí jednoduché pohyby podle toho, co se mu právě zdá, může ale i zaútočit na někoho a zabít ho. Násilí se může spící člověk dopustit i na sobě. Po probuzení o ničem neví. Vliv má zřejmě genetika, některé rodiny bývají těmito poruchami zasaženy více.

Význam dostatečného spánku pro zdraví připomíná dnešní Světový den spánku. Další příležitost k osvětě dávají Evropský den narkolepsie 2. dubna a na něj navazující Týden zdravého spaní. Od 2. do 6. dubna se lidé na klientských pracovištích Všeobecné zdravotní pojišťovny v Plzni, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Praze, Ostravě a Brně mohou poradit, jak zdravě spát. Dozvědí se, zda mají příznaky některé ze spánkových poruch, takže by se měli dát odborně vyšetřit.