Upozornila, že nekvalitní spánek má za následek zhoršení paměti, soustředění a abstraktního myšlení, přispívá ke zhoršení školního prospěchu. Podílí se na poruchách chování, změnách nálad a emocí.

„Nedostatek hlubokého delta spánku vede k poruchám imunity, častější nemocnosti a v důsledku nedostatečné tvorby růstového hormonu, který je vázán na hluboká stádia spánku, může dojít i ke zpomalení růstu,“ varovala profesorka. Poruchy dýchání ve spánku mohou být spojeny s rizikem pozdějšího rozvoje nemocí srdce a cév.

Zvýšená denní spavost u dětí je podle Nevšímalové často přehlížena nebo považována za lenost, nedostatek inteligence a motivace. Diagnostickým problémem podle ní bývají poruchy střídání spánku a bdění, takzvaného cirkadiánního rytmu, zejména jde o syndrom zpožděného usínání. „Důsledkem je obtížné probouzení, pozdní příchody do školy, únava a ospalost při vyučování. Při nejasných poruchách bdělosti je vždy nutno zvážit i drogovou závislost,“ dodala.

Klinický výzkum poruch spánku u dětí a dlouhodobé sledování těchto nemocných má na neurologické klinice VFN více než třicetiletou tradici. Specializovaná spánková laboratoř, kde se vyšetřují poruchy spánku, funguje v nemocnici 60 let. Vznikla jako jedno z prvních takto specializovaných pracovišť na světě.