Pro člověka trpícího nespavostí by mělo být cílem obnovit přirozený spánkový rytmus, nadějí je léčba takzvanými melatoninovými hypnotiky. Tato čtvrtá generace léků proti nespavosti, která se v Česku zavedla loni, podle lékařů nezpůsobuje závislost. Vedlejší účinky nebyly prokázány prakticky žádné, jsou na úrovni placeba, řekl přednosta olomoucké psychiatrické kliniky Ján Praško.
U klasických hypnotik nejen vznikala závislost, měly také řadu jiných vedlejších účinků. Pacient se léků velmi těžko zbavoval, aniž by přestal spát. Když léky vysadil, obnovila se původní nespavost. „Naopak princip léčby melatoninem je v tom, že se na tři týdny nasadí léčebná kúra a předpokládá se, že obnovený spánek bude přetrvávat nadále i po vysazení,“ řekl již dříve psychiatr Petr Hrubeš z Fakultní nemocnice v Hradci Králové. „Já bych skepticky řekl, že praxe ukáže, jestli se toto optimistické očekávání naplní, nebo jestli bude třeba ten lék užívat jako jakousi substituční kúru dlouhodobě,“ uvedl.
Melatonin je látka tělu vlastní, která má velký význam pro synchronizaci vnitřních biologických hodin organismu s vnějším prostředím. Přispívá tím ke střídání spánku a bdění. Naopak práce v pozdních večerních hodinách a současný pobyt v silně osvětlených prostorách může noční vylučování melatoninu omezit a narušit tak přirozenou tendenci ke spánku.
To, jak tělo melatonin vyrábí, se liší podle věku. Například lidé kolem čtyřicítky ho vytvoří téměř o pětinu méně než lidé kolem třiceti. Lidé nad padesát let pak již téměř o polovinu méně. Starší lidé proto trpí nespavostí daleko častěji. „Efekt je hlavně u lidí nad 50 let, kde jsou výrazně nízké hladiny melatoninu,“ řekl Ján Praško.
Podávání melatoninu ve formě léku může narušený spánek vrátit do normálního, přirozeného stavu. Jelikož se melatonin v organismu tvoří přirozeně, není pro tělo toxický a je bezpečný i při dlouhodobém podávání. Nezpůsobuje útlum ani svalovou slabost, neovlivňuje pohybové funkce a nemá negativní vliv ani na jiné funkce organismu. Neovlivňuje paměť, nevyvolává ospalost následující den a především nezpůsobuje závislost. Podání melatoninových hypnotik tak může výrazně přispět ke zvýšení kvality života.
Léčba nespavosti by měla být komplexní a přizpůsobena konkrétnímu pacientovi. Člověk trpící nespavostí by se měl zamyslet nad jejími příčinami a spolu s lékařem hledat takové postupy, které pomohou obnovit přirozený rytmus spánku a bdění. Léky na spaní, včetně melatoninových hypnotik, může předepsat pouze lékař. „V Česku se předepisují asi od léta nebo časného podzimu loňského roku,“ doplnil Hrubeš.
Dobrý den, léčba nespavosti touto bezpečnou formou je unikátní. Je ale pro seniory dost nákladná pro dlouhodobější užívání. Kdyby pojišťovna alespoň částečně lék hradila, bylo by to vynikající.
Jestli je paní MUDr. Marta Šimůnková ta o které vím, že napsala článek o škodlivosti časového vyletnění (čeká nás to 29.3.2015), nechť zde všem uvede další poznatky o negativních dopadech na lidské zdraví. Tehdy uvedla, že „ranní ptáče dál nedoskáče“! Přivodí si mozkové příhody a tromboembolické nemoci. Je to tak? Pokud ano, děkuji touto cestou za podporu Občanského sdružení „Čas pro Evropu“ v Brně, které navazuje na celoživotní úsilí pana Pecky Stanislava, pekaře z Chrudimi.Díky.