Insomnie patří mezi spánkové poruchy a znamená nemožnost dosáhnout adekvátní kvantity a kvality spánku. Tato porucha má závažné důsledky pro lidské zdraví.
Pro určení diagnózy je nutný výskyt narušených denních funkcí po noci s insomnií
Narušené funkce zahrnují:
- Poruchy pozornosti
- Únavu
- Ospalost
- Nevýkonnost
- Snížení energie, iniciativnosti a motivovanosti
- Cefalgii (celková nebo lokální bolest hlavy)
- Obavy z nespavosti
Kvantitativní poruchy spánku – ztížené usínání, předčasné probouzení, časté probouzení v noci
Kvalitativní poruchy spánku – neosvěžující, povrchní, neklidný spánek
Kvalitativní poruchy spánku negativně zasahují do kvality života nemocných více než kvantitativní.
- Insomnii primární (neorganickou) nezpůsobují další psychické nebo tělesné (somatické) choroby, léky nebo drogy.
- Insomnie sekundární (somatická, organická) doprovází jiná psychická a/nebo somatická onemocnění.
Důsledky nespavosti
- Nemocní s insomnií mají 3,5 – 4,5 krát vyšší riziko nehodovosti (1,5 krát vyšší výskyt pracovních a 2,5 krát dopravních nehod a jiných zranění). Jsou více nemocní než populace, která touto poruchou netrpí, častěji navštěvují lékaře, absolvují více lékařských vyšetření, častěji jsou hospitalizováni.
- Nemocné s insomnií častěji postihují psychické poruchy, zejména deprese.
- Nemocní s insomnií častěji trpí vysokým krevním tlakem, ischemickou chorobou srdeční, cukrovkou, neurologickými poruchami, plicním onemocněním, urologickými a gastrointestinálními problémy (potíže trávicího traktu), chronickou bolestí. Starší lidé s insomnií jsou více ohroženi pády a následnými zlomeninami.
Platí zde ale i opačná souvislost. U nemocných s psychickými nebo tělesnými poruchami se častěji než u zdravých jedinců vyskytuje nespavost.
Pacienti s chronickou insomnií jsou v zaměstnání méně výkonní, mají více absencí a více pracovních úrazů. Snížená kvalita spánku vede ke snížení kvality života.
Výskyt insomnie
Podle epidemiologických studií přibližně 30 % dospělých lidí uvádělo jeden a více příznaků nespavosti – ztížené usínání, potíže s udržením spánku, předčasné probouzení či neosvěžující spánek.
Pokud je do studií zahrnuta i podmínka zhoršení funkcí nebo distres následující den, výskyt (prevalence) insomnie poklesne na 5 – 10 % populace.
Zahrneme-li do definice i délku insomnie, prevalence se dále sníží na 6 %.
Při použití strukturovaného interview ve 4 evropských zemích po začlenění kritéria narušené denní aktivity byla zjištěna insomnie u 19,1 % populace. Do diagnózy byla zahrnuta nejen primární, ale i sekundární insomnie. 28 % osob s takto zjištěnou insomnií trpělo současně psychickými poruchami a u 26 % byla v minulosti diagnostikována psychická porucha.
Ve starším věku lidé nejčastěji trpí ztíženým usínáním, předčasným ranním probouzením a pospáváním přes den. Insomnie se vyskytuje u 42 – 57 % nehospitalizovaných starších osob. Vysoký výskyt insomnie u nich souvisí se současným výskytem dalších nemocí.
Vložit komentář