„Pokud žije nespavý senior v rodině, nabourává jeho narušený denní rytmus i biorytmy ostatních. Zejména senioři upoutaní na lůžko mívají v noci potřebu domáhat se péče a přes den pak podřimují,“ rozšířil dopad špatného spánku i na celou rodinu geriatr Zdeněk Kalvach.

Oba odborníci se shodli, že potřeba spánku se s věkem mění. Nedá se říci, zda senior, který spí denně tři čtyři hodiny, trpí nespavostí. Záleží na potřebě každého člověka a na kvalitě spánku, zda přináší odpočinek. Měřítkem je i to, zda je člověk další den schopen fungovat.

Většina lékařů se podle Kalvacha seniorů na problémy se spaním neptá a oni si sami nepostěžují. A pokud ano, přičítá to lékař věku a napíše lék na spaní. „S léky jako Stilnox, Lexaurin nebo Neurol se setkáváme u seniorů bohužel často. Přitom způsobují výrazný útlum mozku, zvyšují riziko pádů a úrazů. Spánek navozený těmito léky není přirozený, proto jsou pro dlouhodobé užívání u seniorů nevhodné,“ zdůraznil Kalvach.

Podle Hrubeše ale není chybou, když senior vezme lék jednorázově. Problém nevidí ani v případě, že člověk užívá třeba třicet let jednu tabletu večer. Lék se pro něj stane součástí rituálu, bez kterého neusne. Pokud ale stále zvyšuje dávky, aby usnul, měl by se poradit s lékařem.

Bez rizika vzniku závislosti mohou senioři brát lék s melatoninem. Tohoto spánkového hormonu se ve stáří tvoří v těle stále méně, i proto senioři hůře spí. Lék není návykový a srovná denní rytmy podle střídání světla a tmy, takže senior v noci zase dobře spí.

Dřív než začne senior řešit problémy se spaním léky, měl by zkusit přirozené metody – například vypít před spaním teplé mléko s medem nebo pivo či si dopřát podvečerní procházku na čistém vzduchu.