1.    Kdy řešit nespavost

Dr. Lucie Závěšická: Pokud jde o dvě tři noci potíží se spánkem, pak není nutné navštěvovat lékaře. Když ale poruchy spánku snižují kvalitu života a negativně ovlivňují denní aktivity, když už chybí energie na koníčky a záliby, pak je nutné jít k lékaři a zamyslet se nad problémem.

2.    Špatné usínání

Dr. Petr Hrubeš: Nejčastěji spánek nepřichází při očekávání stresu, po nabitém dni, kdy se myšlenky honí hlavou. Jde asi o nejčastější impulz vedoucí k tomu, že člověk sáhne po léku na spaní. Snahou však je, abychom dobře spali bez nutnosti řešit nespavost pilulkami, abychom využili přirozené metody navození spánku, tedy správným režimem po celý den, rituály navozujícími klidné usínání.

3.    Noční probouzení

LZ: Budit se v noci je normální. Spánkové cykly – od usínání přes povrchní po hluboký spánek – trvají asi 60 – 90 minut. Během noci spáč projde 4 – 5 spánkovými cykly.

PH: Existuje spánek hluboký tělesný (non REM 4. fáze), kdy odpočívá tělo (klesá krevní tlak, svalový tonus, sekrece hormonů apod.), a spánek hluboký paradoxní, kdy je tělo již připraveno kprobuzení, ale mozek intenzivně odpočívá (REM fáze), tehdy se zdají sny, mozek ukládá zážitky, otevírá se podvědomí, mozek je vnejvyšší fázi útlumu. Probouzíme se ztohoto stadia a to i mezi jednotlivými cykly. Člověk si obvykle ráno nepamatuje, že se během noci opakovaně na okamžik probouzí a zase ihned usíná.

4.    Brzké probuzení

LZ: Pro poruchy spánku je typičtější ranní dospávání. Pokud se pacient budí brzy a už nemůže usnout, pak jde spíše o projev deprese a je nutné jej léčit pro toto onemocnění.

5.    Jak si může pacient pomoci sám?

LZ: Optimální je zvládnout nespavost bez léků. Je důležité se zamyslet nad denními aktivitami, zda chodíme spát pravidelně, zda pravidelně vstáváme, zda sportujeme. Pokud se nedaří pravidelné uléhání ke spánku, pak alespoň doporučujeme pravidelné vstávání. Paradoxně tím třeba zkracujeme „nespavci“ dobu spánku, ale snažíme se tak o synchronizaci biologických dějů, které nesouvisí jen se spánkem, ale i dalšími pochody v organizmu.

6.    Volba léků: kdy a jaké?

LZ: Záleží na tom, zda jde o nespavost akutní (například důsledek špatné události, problémů), pak jsou na místě hypnotika na 4 – 6 týdnů. Dlouhodobou nespavost, která není reakcí na události a trvá měsíce až roky, není vhodné léčit hypnotiky (benzodiazepiny, tzv. „Z“ léky apod.). Tyto přípravky sice navodí spánek, ale ubírají hluboká spánková stadia. Jsou tedy příčinou zhoršené kvality spánku, což vede někdy k zvyšování dávek pro „ztrátu“ účinnosti, nebo je pacienti kombinují s dalšími léky či alkoholem. Ve vyšších dávkách hypnotika nemusí působit hypnoticky, ale naopak. Některé léky způsobují útlum po probuzení a následující den.

7.    Proč vzniká závislost na práškách na spaní?

PH: Chemický spánek není plnohodnotný. Člověk sice spí, ale mozek nedostává od spánku to, to potřebuje. Spánku chybí plnohodnotná stadia, tedy hluboký tělesný a hluboký mozkový. Ráno se člověk necítí odpočatý, kumuluje se únava a člověk má tendenci dalšího chemického „ošetření“ spánku, tím vzniká začarovaný kruh.

8.    Komu hrozí závislost nejvíce?

LZ: Ženám středního věku a mužům orientovaným na výkon – manažerům kolem páté dekády a starším. Na poruchách spánku se podílí problémy v práci, změny v rodině (odcházející děti), péče o rodiče. Poruchy spánku pak vedou ke snížené výkonnosti, kterou manažeři řeší „rychlým způsobem“ – léky na spaní. Léky by však měly být jen pomocníkem, jak se zbavit akutních poruch spánku.

PH: Ohroženi jsou lidé, kteří mají tendenci hledat rychlé řešení, kteří si raději dají předepsat tabletku, než by se zamýšleli nad příčinami nespavosti a spánkovou hygienou. Chronifikovaná porucha spánku je daní za náš způsob života v moderní civilizaci. Ta nám nabízí i řešení v podobě pilulek na spaní. Ale při dlouhodobém užívání této „chemické ukolébavky“ může dojít k závislosti, k poruchám paměti a dalším zdravotním problémům.

9.    Přirozenou cestou ke kvalitnímu spánku

LZ: Základem léčby dlouhodobé nespavosti by mělo být dodržování pravidel spánkové hygieny, odstranění okolností, ev. léčba chorob, které poruchy spánku vyvolávají. Léky by měly být jen pomocníkem bez nutnosti užívání po celý zbytek života. O nespavosti je nutné hovořit, pouhý předpis léků nestačí.

PH: Pokud chceme podpořit přirozené biologické rytmy, pak máme v současnosti k dispozici melatonin, což je látka, kterou si tělo samo vyrábí. Sítnice a mozková centra registrují úbytek světla, což je podnětem k produkci melatoninu. Ten zaplavuje hypotalamus a mozek je uveden do přirozeného spánku. Při stárnutí klesá sekrece melatoninu, je oslabena synchronizace tělesných dějů se světlem. Signální molekulu, melatonin, můžeme nyní dodávat zvenčí v tabletách s prodlouženým uvolňováním. Podáváním melatoninu tak pomůžeme nastavení biologických hodin a synchronizaci denních a nočních tělesných pochodů.

Melatonin s prodlouženým uvolňováním (přípravek Circadin) lze podávat 13 týdnů, což je optimální doba k nastartování setrvačnosti endogenní sekrece (výroby ve vlastním těle). Jde o průlomovou terapii nespavosti a předpokládám, že v budoucnosti bude možné podávat melatonin v této formě i déle (vždy s doporučením správných režimových opatření). Circadin může předepsat praktický lékař.

Zároveň s melatoninem bývá někdy užitečné předepsat „špunty do uší“ a žaluzie – hluk a světlo ruší. Civilizace nepřináší jen stres, orientovanost na stoprocentní výkon, ale i zamoření prostředí hlukem a nočním světlem. Poslední generace lidstva se musí vyrovnávat se značně změněnými životními podmínkami, což se odráží na kvalitě spánku a především frekvenci výskytu jeho poruch.

10. Spánek a mýty

Únava podporuje spánek

PH: Únava není spouštěčem spánku. Extrémní únava může naopak způsobit problémy se spánkem. Spánek není vystupňovaná únava! Spánek je vysoce energeticky náročný aktivní děj, kdy dochází ke kaskádě reakcí, které vyústí v jednotlivé fáze spánku.

Před půlnocí je kvalitnější spánek

PH: Není to pravda. Spáč typu sova usíná po půlnoci, aniž by to narušilo kvalitu jeho spánku, naopak skřivan si ponocování neužije.

Každý člověk by měl spát 8 hodin denně

LZ: Někomu stačí 4 hodiny, ale jsou lidé, kteří musí spát i deset hodin denně. Kvalita spánku a odpočinku ve spánku záleží na tom, zda proběhnou kompletní spánkové cykly včetně těch nejhlubších fází. Je jedno, jestli k tomu dojde za čtyři, nebo za deset hodin.

Alkohol je účinné hypnotikum

PH: Alkohol usnadňuje usínání, ale narušuje kvalitu spánku v druhé polovině noci. Tomu pak odpovídá i výkonnost následujícího dne. Alkoholem se nespavost řešit nedá. Záleží také na množství, sklenka vína jako „usínací“ rituál může pomoci, pět piv spánek naruší.

Nespavost vyřeší bylinky

PH: Příprava bylinného čaje funguje jako rituál, který navozuje klidné usínání. Mnoho bylinných směsí však obsahuje látky s protichůdnými účinky.

Melatonin je snadnější koupit na internetu

LZ: Možná snadněji, ale bez záruky kvality a účinnosti. S jednou dávkou melatoninu v potravním doplňku můžeme navodit rychlejší usnutí, ale melatonin se rychle odbourá a po zbytek noci nepůsobí. proto je lépe dát si předepsat tablety s prodlouženým uvolňováním.

Nespavost je dědičná

PH: Nespavost je dědičná asi z 50 %, z dalších 50 % se na ní podílejí vlivy z okolí. „Křehká“ psychická konstituce a nestabilita má na vznik dlouhodobé nespavosti poměrně velký vliv.

Spát přes den není zdravé

PH: Pacientovi s poruchami spánku spaní přes den rozhodně nedoporučujeme. Těm, kdož spí dobře, může odpolední spánek zvýšit kognitivní schopnosti (soustředění, paměť, duševní výkonnost) v druhé polovině dne.

Závislosti na lécích na spaní nelze starší lidi zbavovat

PH: Přechod z hypnotika na přirozenou léčbu nespavosti je složitá a dlouhodobá. O to máme větší radost, když se to podaří. Vždy je nutné se závislým pacientem trpělivě pracovat, postupně vysazovat hypnotika, současně se snažit o navození správné spánkové hygieny. Přirozené biologické rytmy můžeme podpořit melatoninem.