Vědci vyslovují pochyby, zda se podaří tuto nemoc v Evropě vyhladit do roku 2010, jak to avizovala Světová zdravotnická organizace (WHO).
Většina případů (85 procent) byla zjištěna v pěti zemích (Rumunsko, Německo, Británie, Švýcarsko a Itálie), kde onemocněly děti, které nebyly očkovány nebo byly očkovány nedostatečně; dvě vakcíny nestačí.
V roce 2007 sice počet případů spalniček oproti roku 2006 poklesl (z 8223 na 3909), ale loni nemoc zaznamenala opět vzestup: v prvních devíti měsících bylo podle předběžných údajů zjištěno 6200 nových případů. Nejvíce postiženy jsou země se špatným očkováním.
Patří k nim například Británie, kde bylo v letech 1999-2006 očkováno proti spalničkám méně než 90 procent dětí do věku dvou let, v letech 2002-2005 to nebylo ani 85 procent. V Německu to bylo kolem 70 procent u dětí, které se narodily mezi roky 1996-2003.
Naopak ve Finsku, kde nebyl v období 2006-2007 zjištěn žádný případ spalniček, dosáhla proočkovanost 95 procent.
„Spalničky jsou mylně považovány za středně závažné onemocnění, ale může mít vážné komplice, včetně smrtelných,“ řekl vedoucí studie Mark Muscat z kodaňského Statens Serm Institut.
Tato nemoc se může vyvinout v zápal plic nebo postihnout mozek. Ohroženi jsou hlavně kojenci, ale i dospívající mládež, lidé se sníženou imunitou nebo těhotné ženy.
Spalničkám podlehne ročně ve světě kolem 250.000 dětí, hlavně v chudých zemích. Odmítavý postoj rodičů k očkování dětí vedl ale ke zvýšení jejich výskytu například ve Spojených státech a v některých evropských zemích.
V Česku je očkování dětí proti spalničkám povinné, stejně jako proti příušnicím nebo zarděnkám. Proti spalničkám se očkuje od roku 1969 a za posledních pět let nebyl zaznamenán jediný případ.
Podle Světové zdravotnické organizace by se Evropa mohla zbavit spalniček do roku 2010, pokud dosáhne proočkovanosti 95 procent.