Anamnéza<br />Česky – předchorobí. Jde o jakousi historii našeho zdraví od narození až do současnosti. Uvedeny zde bývají všechny prodělané dětské choroby, vážnější a opakující se infekce, operace, úrazy, počet a způsob porodů, umělá přerušení těhotenství, chronické choroby (např. ekzém, astma, cukrovka). V anamnéze by neměly chybět údaje o škodlivých návycích (časté požívání alkoholu, kouření…) Rodinná anamnéza se týká výskytu všech vážných chorob u pokrevních příbuzných.

Fyzikální vyšetření<br />Neznamená, že vás prohlédne pohledný fyzik. V lékařských zprávách bývá výsledek fyzikálního vyšetření někdy nazýván jako objektivní nález nebo status prezens (SP). V tomto odstavečku bývá popsán výsledek toho, co lékař zjistí pohledem (stav výživy, kostry, barva kůže), pohmatem (třeba při vyšetření břicha) či poslechem (obvykle pomocí hadiček s kovovým nebo umělohmotným zakončením, které si lékař druhým koncem nasadí do uší a tváří se při tom velice soustředěně; přístroji se říká fonendoskop). Na závěr bývá uvedena i výše krevního tlaku (TK), výška a hmotnost.

Pomocná neboli laboratorní vyšetření<br />Velice početná skupina nejrůznějších vyšetření, která lékař doporučí, když pojme podezření na chorobu, nebo neví-li si rady. Oba případy jsou stejně časté. Patří sem rozbory krve, moče a přístrojová a speciální cílená vyšetření.

Rozbor krve<br />Z krve lze vyšetřit na stovky parametrů – množství krevních plynů, iontů, nádorové markery (znaky), hladiny mnoha hormonů… Z mnoha důvodů je nelze je vyšetřit všechny u každého pacienta. Jednak by nemocné velice zatížil odběr takového množství krve, které by stačilo k provedení všech testů, druhým aspektem je ekonomické hledisko (vyšetření nejsou zadarmo) a za třetí by nestačila kapacita laboratoří a neodůvodněná vyšetření by se prováděla na úkor skutečně potřebných. Mnoho nemocných si totiž myslí, že když jim pan doktor vezme krev, tak že z toho jediného vzorku pozná úplně všechno (mnohdy i to, čím trpěla jeho babička). To zkrátka nelze.<br />Sedimentace erytrocytů (FW): Krev se smíchá s trochou citrátu, který brání jejímu srážení a natáhne se do tenké dlouhé trubičky (kapiláry). Ve svislé poloze pak klesají červené krvinky. Nad nimi v kapiláře zůstává nažloutlá plasma. Krvinky klesají rychleji při mnoha chorobách. Normálně nejdou ke dnu rychleji než o 10 mm za hodinu.<br />CRP (C reaktivní protein) přístroje na toto vyšetření se stávají už téměř standardním vybavením ordinací praktických lékařů. Jde o velice užitečnou pomůcku při diagnostice zánětlivých onemocnění a rozlišení, zda jde o infekci bakteriální, nebo virovou.<br />Krevní obraz a diferenciál (rozpočet) bílých krvinek: Výsledkem je posouzení, zda vám v žilách koluje dost kvalitní krve. V laboratoři vám spočítají nejen počet červených a bílých krvinek i krevních destiček, ale ještě si zblízka posvítí (pod mikroskopem) na jejich tvar. Současně změří, zda máte dost krevního barviva (hemoglobinu), které roznáší kyslík po těle. Změny se nacházejí u chudokrevnosti, při některých krevních chorobách, ale i při onemocněních, které s krvetvorbou nemají mnoho společného – třeba při infekcích a mnohých chronických onemocněních. Změny jsou však i při zcela normálním těhotenství.<br />Jaterní testy: Jaterní testy zahrnují několik ukazatelů vypovídajících o funkci jaterních buněk, ale i vývodných cest z jater. Změny zde bývají i při jiných celkových onemocněních než jsou infekční žloutenky (hepatidity). Kdysi bývalo provádění jaterních testů velice v módě (například před předpisem antikoncepce). Dnešní trend doporučuje tato vyšetření provádět jen ve skutečně odůvodněných případech. <br />Krevní lipidy (tuky): Lipidové spektrum naopak zase zaznamenalo vzestup v oblibě. Vyšetřuje se špatný (LDL) a hodný (HDL) cholesterol a jejich vzájemný poměr. Hodně toho špatného signalizuje, že může po určité době dojít k poškození cév aterosklerózou se všemi důsledky (infarkt myokardu, mozková mrtvice). Krevních tuků (lipidů) je celá řada. K obvykle vyšetřovaným patří ještě tzv. triglyceridy. Změny tohoto tzv. lipidového spektra mohou o celá desetiletí předcházet rozvoji aterosklerózy (jedné z nejčastější a nejvážnější civilizační choroby) a včasnými léčebnými opatřeními se daří skutečně riziko tohoto onemocnění minimalizovat nebo výrazně snížit.<br />Glykémie: Množství krevního cukru – konkrétně glukózy. Zvýšená hladina (na lačno), ale i snížená, bývá při cukrovce a některých metabolických poruchách. Z jednoho vyšetření však obvykle nelze stanovit konečnou diagnózu. Následují další cílená vyšetření (glykémie po jídle – tzv. postprandiální glykémie, glykemická křivka, glukózový toleranční test, glykemický profil…). <br />Glykovaný hemoglobin: je důležitým vyšetřením u diabetiků. Procento gykovaného  hemoglobinu je známkou toho, jak se daří dlouhodobě normalizovat glykémii.<br />Vyšetření krevní srážlivosti (provádí se několika různými metodami) patří k rutinním vyšetřením před operací, stejně jako určení krevní skupiny a Rh faktoru.

Vyšetření moče<br />V první etapě se provádí obvykle pomocí diagnostických papírků přímo v ordinaci lékaře. V odůvodněných případech se posílá moč do laboratoře. Co to znamená, když se řekne<br />Hematurie = krev v moči (při onemocnění ledvin, ale i zánětu močového měchýře)<br />Glykosurie = cukr v moči (při cukrovce)<br />Leukocyturie (pyurie) = nález bílých krvinek v moči (známka zánětu pánvičky ledvinné, ale častěji močových cest)<br />Bakteriurie = nález bakterií v moči (známka infekce)<br />Proteinurie = nález bílkoviny v moči (při infekci i vážném onemocnění ledvin tzv. glomerulonefritidě). Někdy jde, zvláště u dospívajících, o tzv. neškodnou ortostatickou proteinurii, kdy se bílkovina do moči dostává jen tehdy, když je postižený ve vzpřímené poloze. Vždy je však nutné vyloučit jiné onemocnění.

Elektroencefalické (EEG) – vyšetření elektrické aktivity mozku, která bývá změněna u epilepsie a některých nitrolebních procesů.

Elektrokardiografické (EKG): Patří k základním vyšetřením, kdy se posuzuje nejen funkce srdce, ale i celkový stav organismu a jeho odolnost vůči zátěži. Prohlížený obvykle leží na zádech na lůžku a na hrudník a končetiny mu jsou připevněny elektrody. Činnost srdečního svalu je řízena elektrickými impulzy, které je možné zachytit na povrchu těla. Přístroj je pak „převádí“ do grafické podoby – křivek, které laikovi připomínají cestičky opilých mravenců namočených do inkoustu. Odborník z nich pozná, zda srdce pracuje, jak má. Při pochybnostech anebo pro zpřesnění diagnózy se provádí někdy zátěžový test, kdy pacient s elekrodami na těle šlape na ergometru nebo běží na pohyblivém pásu. Tím se zvýrazní nebo objeví změny, které v klidu nebyly přítomny. Z EKG se pozná, zda srdíčku hrozí infarkt, nepravidelnosti srdeční akce (arytmie) a některá další onemocnění. Dlouhodobému (obvykle čtyřiadvacetihodinovému) sledování přenosným přístrojem říkáme Holtrovo monitorování.

Slovníček o srdíčku:<br />Tachykardie:Zrychlená srdeční akce (tep)<br />Bradykardie: Zpomalená srdeční akce (tep)<br />Palpitace: Bušení srdce – může jít jen o subjektivní pocit, ale nemusí<br />Arytmie: Srdíčko buší nepravidelně (obvykle vážný stav)<br />Systola: Srdeční stah, při němž dochází k vypuzení krve do srdečnice (aorty)<br />Diastola: Ochabnutí (relaxace) srdečního svalu, kdy dochází k naplnění srdečních komor<br />Extrasystola: Srdeční stah, který je „mimo rytmus“. Obvykle jej cítíme jako zvláštní „bouchnutí“ v srdeční krajině. Vyskytují se někdy po námaze, bouřlivějším flámu, po mnoha šálcích kávy. Pokud jde o ojedinělé extrasystoly, není nutné se obávat. Pravidelný výskyt však potřebuje vždy kardiologické vyšetření.<br />Srdeční ozvy: Jsou dvě. První odpovídá systole, druhá diastole. Normálně je neslyšíme. Podle jejich změn a případného výskytu šelestů lékař usuzuje na určité poruchy v proudění krve jednotlivými srdečními oddíly (například při srdeční výduti nebo při vadách srdečních chlopní).