Přechod na letní čas je i pro mne velmi nepříjemný, protože jsem vášnivý spáč (měla jsem se narodit jako medvědice, která prospí celou zimu). A když už tu je krásné jaro a ráno mě vítá světlo, často i sluníčko, tak se vracím opět doprostřed pošmourné zimy s vstáváním do pošmourné tmy. Někdy na týden, jindy na tři mám po náladě. Špatně spím, nedovedu se radovat, nic mě nebaví, práce nejde od ruky. Prý na tom tak nejsem sama. Ač lékařka, která něco ví o neblahých důsledcích nespavosti (vyšší riziko infarktu, mozkové mrtvice, dopravní nehody, deprese a mnoha dalších rizik), tak bych si nedovolila fušovat do řemesla profesorce Heleně Illnerové, která je světovou odbornicí na biorytmy a jejich synchronizaci denním světlem. Již před časem se zasazovala o posun přechodu na letní čas až do doby, kdy bude většina lidí vstávat do světla.
Pro magazín iDnes uvedla:
„Přizpůsobit se novému času zabere až týden.
Při změně standardního středoevropského času na letní je zapotřebí, aby se vnitřrní biologické hodiny člověka předběhly o jednu hodinu. Doba trvání, než se hodiny předběhnou, může být individuální. Závisí na tom, zda je jedinec spíše ranní nebo večerní typ (skřivan či sova), kdy vstává, jakou intenzitu světla po ránu zažívá, jak je starý apod.
Obecně platí, že přizpůsobení času můře trvat 2 až 6 dnů… Je-li k dispozici silné ranní osvětlení o intenzitě vyšší než 2 000 luxů, mohou se vnitřní hodiny předběhnout o den až o 2,5 hodiny. Při přechodu na letní čas však velká část populace opět začne vstávat do tmy, takže žádné světlo jim s jejich vnitřními hodinami nepomůže.
Někdo se přizpůsobit nemusí vůbec, ale jde spíše o výjimky.
V USA pozorovali vyšší výskyt infarktů myokardu týden po přechodu na letní čas (o 5 %) a o 5,7 % se zvýšila úrazovost v dolech,“ tolik profesorka Illnerová.
Pokud se v Evropském parlamentu skutečně podaří českým poslancům prosadit zrušení změny času v EU, bude to asi nejvýznamnější počin naší zahraniční mise. Benjamin Franklin se asi bude obracet v hrobě – právě jemu je totiž připisován „vynález letního času“. Jeho cílem bylo ušetřit za svíce a louče a využít dlouhého dne tím, že se k večeru přidá hodina přirozeného světla. Dnešní ekonomové však spočítali, že v důsledku letního času se v současnosti nic neušetří. Jen se rozbije biorytmus miliónům lidí.
Letní čas je lepší a měli bychom u něj zůstat. Současně s tím bychom ale měli postupně zavést provozní dobu čehokoli v normální lidskou dobu, aby naše děti nemusely vstávat do školy jako nevolníci ještě před rozedněním, aby pacienti nebyli v nemocnicích buzeni před šestou ráno, protože právě nastupuje další směna apod. Nejsme snad slepice, abychom byli aktivní od pěti ráno do sedmi odpoledne. Tenhle rakousko-uherský zlořád, který komunisté pečlivě udržovali a rozvíjeli, bychom snad mohli čtvrtstoletí po změně režimu už opustit. Chceme být součástí vyspělé Evropy? Tak se podívejme od kolika hodin tam děti chodí do školy.
Těším se na názory dalších čtenářů.
pane Sova, letní čas je uměle vytvořený a není přirozený, plácáte s prominutím nesmysly. Nejhorší co je, je chodit na letním čase v 22 hodin spát za světla a rozpařeného pokoje a ráno v 5-6 hodni vstávat za tmy a do velkého mrazu – to je podle vás normální? U normálního (zimního času) toto není. Normální se přirozenost. Kvůli pár šaškům, co chtějí sedět venku do večera za světla, a neberou absolutně ohledy na pracující lidi, co musejí chodit spát dříve a také i vstávat, tak to je vrcholem lidské netolerantnosti, arogance a povrchnosti. Chcete letní čas, běžte bydlet do jeskyně a neotravujte normálně přirozeně myslící a pracující lidi, nesmyslnými argumenty o letním čase jak je výhodný.