Očkování dnes představuje nejúčinnější ochranu před některými infekčními nemocemi. V řadě zemí pomohlo očkování dostat pod kontrolu nebezpečná infekční onemocnění, jako je dětská obrna, černý kašel, tetanus nebo záškrt, na která mnohá století umíraly tisíce lidí. Zatímco před zavedením očkovacích programů tvořily nejohroženější skupinu obyvatel děti, dnes, kdy se značně zvyšuje podíl seniorů v populaci, paradoxně počty úmrtí na vakcínami ovlivnitelné nákazy převyšují úmrtí v dětské populaci. Kromě povinného očkování dětí tak nabývá čím dál více na významu vakcinace nad rámec vyhlášky o očkování, především v dospělosti.
Po zavedení očkování se sice na světě podařilo významně snížit výskyt nebezpečných chorob, v některých státech se ale stále objevují. V moderním propojeném světě mohou být tyto nákazy zavlečeny i do zemí, kde se díky očkování vyskytovaly už jen sporadicky. Typickým příkladem je výraznější nárůst onemocnění spalničkami v České republice před pěti lety. Spalničky byly tehdy importovány z Indie, přičemž mezi nemocnými dominovaly osoby narozené v letech 1970–1980, očkované pouze jednou dávkou vakcíny, říká MUDr. Kateřina Fabiánová, PhD. ze Státního zdravotního ústavu8 Posilovací přeočkování v dospělosti tedy mají mnohá opodstatnění a netýkají se už zdaleka jen těch, kteří plánují cestu do zahraničí.
Obranyschopnost organismu s věkem klesá
S rostoucím věkem klesá přirozená obranyschopnost organismu. Často se objevují chronické nemoci, jako je diabetes, plicní a srdečně-cévní onemocnění nebo poruchy imunitního systému. Organismus se tak mnohem hůře vyrovnává i s běžným onemocněním a infekce se dokážou šířit snadněji. Některé nemoci mají navíc v dospělosti vážnější průběh než v dětském věku. Větší komplikace v dospělosti způsobují například zmiňované spalničky.
S vyšším věkem roste i riziko, že dojde k dlouhodobé hospitalizaci, a tedy i pracovní neschopnosti. Nemoci tak představují i velkou ekonomickou zátěž – a to jak pro stát, tak pro samotné pacienty. Je proto třeba si uvědomit, že ve srovnání s náklady na léčbu jsou náklady na vakcínu nesrovnatelně nižší. A přestože očkování nemusí být 100% účinné, zabrání závažnému průběhu onemocnění a možným komplikacím.
Vyvanutí imunity
V dospělém věku též postupně dochází k tzv. vyvanutí imunity, tedy k snižování hladiny protilátek získaných z očkování v dětství. Například v případě záškrtu (difterie) se doporučuje očkování každých 10 let. Podobně je tomu v případě černého kašle (pertuse), kdy dojde po očkování k poklesu hladiny ochranných protilátek již po 4 až 12 letech a člověk se stává k této nemoci opět vnímavý, upozorňuje MUDr. Kateřina Fabiánová, PhD.
Uvádí se, že dospělý člověk prodělá mírnou formu pertuse dokonce 2 až 3krát za život. Projevy pertuse nemusí být u dospělého někdy výrazné, nemocný je však po celou dobu nemoci – kdy ho provází několikatýdenní kašel – pro své okolí nakažlivý. Obzvláště pro malé děti tak představuje velké riziko, protože právě v jejich případě má nemoc závažný průběh a může končit smrtí.
A protože očkování chrání i ty, kteří nemohou být ze zdravotních či jiných důvodu očkováni, vysoká proočkovanost populace brání šíření nákazy a vytváří tzv. kolektivní imunitu. To je další z důvodů, proč má celoživotní imunizace velký význam.
Situace v České republice
V České republice jsou vyhláškou definována pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování. K dispozici jsou také vakcíny určené pro povinné nebo doporučené očkování před cestami do některých zemí. Kromě toho ale nabývá na významu zmiňované očkování nad rámec vyhlášky, především dospělých, jež je ve většině případů hrazeno očkovanou osobou.
Z nemocí, proti kterým se povinně očkuje v dětském věku, se v dospělosti za pravidelné (a tudíž hrazené z veřejného zdravotního pojištění), považuje pouze přeočkování proti tetanu. To se aplikuje každých 10 až 15 let, případně u poranění nebo před některými chirurgickými výkony.
V současnosti se doporučuje alespoň jednou v dospělosti podat také posilující vakcínu proti černému kašli a záškrtu, nejlépe právě v kombinované vakcíně s tetanem (např. vakcínou ADACEL). Důležitou roli při rozhodování, která očkování nad rámec vyhlášky zvolit, hraje vždy věk dotyčného, přidružená chronická onemocnění, životní styl, zaměstnání nebo těhotenství. Očkování vakcínou proti tetanu, černému kašli a záškrtu je obzvlášť doporučováno zejména těhotným ženám ve 3.trimestru těhotenství a členům rodiny, kteří jsou v kontaktu s novorozencem.
Vložit komentář