Možnosti léčby v hyperbarické kyslíkové komoře stále ještě někteří lékaři opomíjejí a nedoceňují. Může přitom pomoci lidem s hojením ran i těm, kteří se nadýchali kouře či plynu, řekli na 18. kongresu hyperbarické medicíny Jiří Růžička z interní kliniky FN Plzeň a hejtmanka a odbornice na tuto léčbu Milada Emmerová. Velký význam bude mít metoda v budoucnu, kdy může pomáhat v lepším začlenění uměle vytvořených tkání do lidského organismu, věří Růžička.
„Má osobní představa, kam se tento obor bude ubírat do budoucnosti, směřuje do oblasti nanotechnologií a biomedicínského inženýrství,“ odhadl. Kyslík vpravený ve větším množství do těla pomůže integrovat přihojení biologicky aktivních umělých tkání. „Existuje například umělá kost, umělá chrupavka, budou se vyrábět umělé zuby a podobně,“ řekl.
Je prý možné, že za pár desetiletí si někdo zlomí nohu, ale nedostane na ni sádru. V nemocnici mu lékař aplikuje do zlomeniny „zázračnou“ tekutinu a po dvou či třech hodinách v hyperbarické komoře, která urychlí hojení, pacient normálně odejde. „Je to sci-fi, nicméně technologie umělých tkání se dnes dávají do klinických zkoušek. Pokud si mohu hrát na Libuši, tak v roce 2080 se budou zlomeniny léčit nějakým podobným způsobem,“ doplnil Růžička.
Podle Emmerové, která má v tomto oboru mnohaleté zkušenosti, pomáhá metoda výrazně lidem, kteří se nadýchali oxidu uhelnatého. V Plzni se tak léčilo téměř 3000 lidí, zejména z dob, kdy byl ve městě svítiplyn. „Podle mých zkušeností je pacient v barokomoře za 120 minut laboratorně vyléčený, je zbavený jedu. Zatímco na vzduchu, když se s ním nic nedělá, redukce otráveného krevního barviva na polovinu trvá čtyři hodiny,“ řekla.
I preventivně se může kyslíková terapie v komoře použít u lidí se zlomeninou ruky za zápěstím. Z nedostatečného okysličení ložiska zlomeniny se u některých může vyvinout vážná komplikace. Vyznačuje se trvalou velkou bolestí, otoky, mohou se projevit i barevné změny a může vyústit až do nenávratných stavů, kdy ruka vypadá jako znovu zlomená.
V ČR je asi 16 hyperbarických komor, dvě má plzeňská FN. Pacient dýchá kyslík ve speciální přetlakované komoře. Kyslík se tak dostane více do těla a tkání, které pomáhá léčit. Komory mají široké využití od léčby poruch sluchu a nehojících se vředů, až po velká drtivá poranění měkkých tkání. Léčí se v nich potápěči s dekompresními problémy a lidé, kteří se delší dobu dusili či tonuli a jejich mozek byl neokysličený. Některým pacientům stačí jedno sezení. „Někdo jich může mít až 80,“ doplnil primář oddělení klinické farmakologie FN Plzeň Otto Mayer.
První barokomora byla na území bývalého Československa uvedena do provozu v roce 1965 v Ostravě, v Plzni byla první v roce 1985, druhá o pár let později.
Vložit komentář