O antibioticích vědí lidé podle průzkumu České lékárnické komory víc než dřív. Už jen třetina lidí si myslí, že zabírají na viry, a vyžaduje je od lékaře třeba na chřipku. Před dvěma lety tomuto omylu věřila víc než polovina dotázaných. Průzkum provedla komora loni v listopadu při příležitosti Antibiotického dne v prostředí lékáren, o výsledcích informoval Radiožurnál.
Téměř polovina lidí podle průzkumu ví, že musí dobrat celou předepsanou dávku antibiotik. Sedm procent lidí vyhazuje zbylé léky do koše, místo aby je vrátili do lékáren. Průzkum komory také potvrdil, že někteří pacienti si stále ještě ordinují antibiotika sami z domácích „zbytků“. Léky přitom jsou na recept proto, aby jejich užívání bylo pod kontrolou lékaře.
Při nesprávném užívání ztrácejí antibiotika účinnost, vzniká antibiotická rezistence. Místo klasického penicilinu pak musejí lékaři předepisovat moderní a drahé přípravky. Problém je to například u tuberkulózy, kde se už vyvinuly kmeny zcela odolné. Pacientovi s plicní TBC pak pomůže jen operační odstranění části plíce, kde je zdroj opakovaných nákaz. Nedávno provedli tuto operaci poprvé v ČR pneumologové v pražské Thomayerově nemocnici.
Řada pacientů si podle průzkumu lékárníků neuvědomuje důležitost správného dávkování. Dvakrát denně znamená pro čtvrtinu lidí ráno a večer bez omezení pravidelnou hodinou. Třetina pacientů se potýká s termínem nalačno. Nevědí, že antibiotika je třeba brát nejméně půl hodiny před jídlem nebo dvě hodiny po jídle.
Antibiotika působí jen na bakteriální infekce. Většinu nachlazení a chřipek působí viry, proti nim jsou neúčinná. Rozlišit původce umí jednoduchý test, který za pár okamžiků přímo v ordinaci lékaře ukáže, zda nemoc způsobily bakterie nebo viry.
U některých lidí mohou antibiotika vyvolat obtíže jako průjem či bolesti břicha, kůže bývá citlivější na sluneční záření. Všem problémům se pacient vyhne, když po dobu nemoci zůstane doma v posteli. Antibiotika se nemají kombinovat s mléčnými výrobky, omezují účinek léku.
Vložit komentář