V Česku trpí oční vadou přibližně padesát tisíc řidičů starších čtyřiceti let. Až devadesát procent řidičů není schopno zaostřit na palubní desku bez brýlí. Především tito řidiči představují zvýšené riziko dopravní nehody během zimního období.
Pozor na tmu
Vedle kluzké vozovky se v zimních měsících stává nepřítelem řidičů i špatná viditelnost. Riziko dopravních nehod je až patnáctkrát vyšší než v letním období. Přispívají k tomu změny počasí, padající mlhy, přeháňky, pozdní rozednívání i brzké stmívání. To vše napomáhá k únavě a ospalosti řidičů, kteří pak rychleji ztrácejí pozornost a schopnost soustředit se. S viděním za šera a zhoršených podmínek mívá navíc řada řidičů problémy, ve tmě se zornička rozšíří a oční vada se projeví výrazněji.
Sněhové oslnění zraku
Zvýšené riziko nehody spojené se zrakem číhá na řidiče i během jasného počasí. Je způsobeno ostrými slunečními paprsky, které se odrážejí od sněhu. Paprsky mohou řidiče oslnit, čímž se může zkreslit jeho odhad vzdálenosti a řidič nedokáže stoprocentně zaostřit. Řešením mohou být sluneční brýle. Vhodné jsou oranžově a žlutě zbarvené brýlové čočky. Pro řidiče může být také pohodlné takzvané gradální zabarvení brýlových čoček. Ty jsou nahoře tmavší, postupně se zeslabují a dole je kousek čiré brýlové čočky.
Dobré vidění – bezpečné řízení
Důležitá je nejen zraková ostrost, ale i rozsah zorného pole, dobrá kontrastní citlivost, adaptace na oslnění a prostorové vidění. Předpokladem pro včasné rozpoznání dopravních značek, překážek na vozovce i chodců je normální ostrost vidění. „Nekorigovaná zraková vada tak může být příčinou závažných dopravních nehod a často je i příčinou srážek vozidel s chodci,“ varuje oční chirurg Pavel Stodůlka. „Krátkozraký řidič hůře rozeznává předměty v dálce, zatímco vetchozraký řidič má problémy především s viděním do blízka například na palubní desku. Tato vada postihuje až 90 procent lidí kolem 60 let. Řidič s astigmatismem vnímá zkresleně obraz do dálky i blízka,“ dodává doktor Stodůlka.
Už tři čtvrtě dioptrie stačí na to, aby řidič zahlédl chodce ze vzdálenosti o polovinu kratší než řidič bez dioptrické vady. Zatímco zdravé oko ho vidí ze vzdálenosti zhruba 200 metrů, oko s vadou -0,75 dioptrie až ze vzdálenosti 100 metrů, oko s vadou minus dvě dioptrie pak ze vzdálenosti pouhých dvaceti metrů. Navíc řidiči se špatným zrakem vůbec nepostřehnou až čtvrtinu dopravních značek.
V posledních letech nám ty problémy s oslněním od sněhu víceméně odpadají, nezdá se vám?
To máte, Jarku, pravdu 🙂
Ale i tak mívám radši pro všechny případy v autě uložené sluneční brýle, kdyby náhodou.