Nejsnadnějším způsobem, jak nalézt advokáta, který se zabývá medicínskoprávními spory,  je kontaktovat Českou advokátní komoru, která vede seznam advokátů podle jejich odbornosti. Přímo na internetových stránkách Komory (www.cak.cz) lze nalézt vyhledávač, do kterého lze zadat požadovanou odbornost (zdravotnické právo) a případně též region, ze kterého stěžovatel pochází, aby za svým právníkem nemusel dojíždět zbytečně daleko. Tímto způsobem je možno zjistit název advokátní kanceláře, její adresu a telefonické spojení.
Další možností, jak nalézt advokáta, je kontaktovat místní pobočku pacientského sdružení, které zpravidla kontakt na některou ze specializovaných advokátních kanceláří zprostředkuje.

Zvolený advokát si se stěžovatelem sjedná schůzku. Během této první schůzky je třeba, aby se advokát seznámil s případem, poučil budoucího klienta o možnostech vedení právního sporu a pravděpodobnosti úspěchu. Cena za první konzultaci by neměla přesáhnout několik tisíc korun, existují advokátní kanceláře, které pacientům za první hodinu práce, potřebnou pro seznámení s případem, účtují zvýhodněnou cenu nepřesahující 500 korun. Pokud se po první konzultaci stěžovatel rozhodne ve sporu pokračovat a advokáta najmout, udělí mu plnou moc a sepíše s ním dohodu o právní pomoci. Tato dohoda obsahuje mj. způsob určení odměny advokáta; advokát může být placen od hodiny či za provedený právní úkon. Ve výjimečných případech se dokonce lze s některými advokáty dohodnout na tom, že advokát získá v případě úspěchu podíl z „vyhrané“ částky, typicky ve výši cca 25%, v případě prohry pak nezíská za svou práci nic. Sjednané podmínky, včetně výše odměny, jsou v zásadě věcí volné dohody mezi klientem a advokátem.

Advokát neručí klientovi za to, že spor vyhraje; je však povinen při hájení jeho zájmů postupovat s náležitou profesionalitou a pro úspěch věci využít všechny možnosti, které právní řád nabízí. Je plně vázán pokyny klienta, nemůže tedy podniknout žádné kroky, se kterými by klient nesouhlasil.

Při komunikaci s advokátem by si stěžovatel měl být ve vlastním zájmu vědom, že hodina práce právníka stojí od několika set do několika tisíc korun, u prestižních kanceláří jdou hodinové náklady až k desetitisícům. Právník si obvykle zdvořile vyslechne líčení veškerých životních problémů a příhod klienta, nicméně pokud tyto skutečnosti nemají přímý vztah k vedenému sporu, jedná se o poměrně drahé popovídání. Dobrý advokát se klienta cíleně ptá na to, co je z hlediska uplatnění nároku důležité.

Advokát není povinen znát medicínu a obvykle ji nezná, podobně na tom ostatně bude i soudce. Proto může pomoci, přinese-li klient důkazní materiál, zejména zdravotnickou dokumentaci, ve srozumitelné formě, se zvýrazněním důležitých okolností tak, aby byla namítaná chyba zjevná i nelékaři. V případě, že se v dokumentaci stěžovatel sám nevyzná, ale tuší, že došlo k chybě, měl by využít služeb právní kanceláře, která má vlastní poradce-lékaře, kteří dokumentaci a další důkazy za mírnou úplatu přezkoumají.

Advokátovi je třeba sdělit všechny důležité údaje, a to pravdivě. Advokát je vázán mlčenlivostí a je povinen postupovat výhradně v zájmu klienta. Pokud klient něco zatají a spor se kvůli tomu prohraje, není to chyba advokáta.