Porušení práv pacienta: Otázka a odpověď V.

Lze v rámci odškodného žádat pouze finanční náhradu nebo například reoperaci? Je někde uvedeno, jak vysoká má náhrada v konkrétních případech být? Kdo peníze vyplácí?

V rámci mimosoudního jednání lze dohodnout v zásadě jakýkoliv způsob náhrady za způsobenou újmu, na němž se strany sporu shodnou, v souladu s principem smluvní volnosti. Pokud se koná řízení o náhradě škody před soudem, je třeba řídit se Občanským zákoníkem, který stanoví, že škoda se hradí v penězích; požádá-li však o to poškozený a je-li to možné a účelné, hradí se škoda uvedením do předešlého stavu. Pokud tedy poškozený místo náhrady nákladů dalšího léčení požádá o provedení reoperace a požadovaný typ zákroku je vzhledem k jeho zdravotnímu stavu možný a účelný, soud by mohl kompenzaci v této formě přiznat.

Výše náhrady škody vychází z Občanského zákoníku, §442 a násl. Náhrada škody sestává z několika složek, jejichž výše se liší podle charakteru poškození a osoby poškozeného. Při škodě na zdraví se hradí též účelné náklady spojené s léčením. Ztráta na výdělku, k níž došlo při škodě na zdraví, se hradí peněžitým důchodem; přitom se vychází z průměrného výdělku poškozeného, kterého před poškozením dosahoval. Při škodě na zdraví se dále jednorázově odškodňují bolesti poškozeného a ztížení jeho společenského uplatnění. Bolestné a ztížení společenského uplatnění se tradičně odškodňují na základě tzv. bodového ohodnocení. Dle vyhlášky 440/2001 Sb., která provádí Občanský zákoník, je stanovena ke každému typu škody na zdraví určitá sazba bodového hodnocení (například sazba ztížení společenského uplatnění za úplnou ztrátu zraku je 3000 bodů). Tuto sazbu stanoví obvykle lékař-specialista, přičemž dle aktuální vyhlášky odpovídá jeden bod částce odškodného ve výši 120 Kč (za zmíněnou ztrátu zraku přísluší tedy 360 000 Kč). Protože takto určená náhrada často neodpovídá skutečné tíživosti újmy, soudy stále častěji využívají § 7 vyhlášky, který umožňuje ve zvlášť výjimečných případech hodných mimořádného zřetele náhradu přiměřeně zvýšit. V několika nedávných rozhodnutích soudy „přiměřeně“ zvýšily odškodné tak, že mnohonásobně převýšilo částku určenou dle bodového hodnocení.

Za škodu usmrcením náleží pozůstalým jednorázové odškodnění, a to ve výši 240 000 Kč manželovi nebo manželce, každému dítěti, každému z rodičů a každé další blízké osobě, která s usmrceným žila ve společné domácnosti. Každý ze sourozenců má nárok na 175 000 Kč. V případě větších rodin tedy může tato položka odškodného snadno narůst do milionové výše. Při usmrcení se hradí též náklady na výživu pozůstalých, které zemřelý vyživoval nebo byl povinen vyživovat, a přiměřené náklady spojené s pohřbem.

Každé zdravotnické zařízení má povinně uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu, obdobně jako každý vlastník automobilu musí mít povinné ručení za škodu způsobenou jeho provozem. Proto, dojde-li k přisouzení náhrady škody žalobci, nezatíží tento rozsudek zpravidla žalované zdravotnické zařízení, nýbrž příslušnou pojišťovnu profesní odpovědnosti.

Vložit komentář

Komentáře slouží ke svobodné výměně názorů či vyjádření názoru na dané téma. Váš příspěvek ale přitom nesmí jakýmkoliv způsobem porušovat zákony ČR, zejména nesmí propagovat národnostní, rasovou, náboženskou či jinou nesnášenlivost. Je také třeba respektovat soukromí jiných lidí, a proto je zakázáno zveřejňovat soukromé údaje o jiných osobách. Výslovně je zakázáno komentovat léčivé přípravky vázané na lékařský předpis. Redakce si vyhrazuje právo bez předchozího upozornění odstranit komentáře, které porušují výše uvedená pravidla.

Do komentářů prosím nevkládejte dotazy ohledně zdravotního stavu, pokud potřebujete poradit, můžete se zeptat v sekci PORADNA. Děkujeme za pochopení.