Nejrizikovější oblasti jsou jižní a jihovýchodní Asie, Blízký východ, subsaharská Afrika a Jižní Amerika. Největší riziko hrozí při první návštěvě. Potíže vznikají nejčastěji do sedmi dnů po příjezdu, trvají asi tři až pět dnů, ale někdy i déle než měsíc. U dvou procent lidí jsou chronické, neboť je způsobuje nějaký parazit, uvedla Ambrožová.
Nejčastějšími příčinami jsou bakterie, viry nebo paraziti. Turisté by si měli dávat pozor na nebalenou vodu, nápoje s ledem a potraviny omývané kontaminovanou vodou, tedy syrové ovoce a zeleninu, dále plody moře, mléko a mléčné výrobky. Přenos mezi lidmi je méně obvyklý. Bezpečnější jsou potraviny, jež prošly teplotou nad 60 stupňů, loupané ovoce, pečivo a konzervy.
Ohroženy jsou zejména děti do čtyř let, lidé s poruchou imunity, starší a chronicky nemocní. Obvykle stačí samoléčba, důležité je pít tři až čtyři litry tekutin denně, a to tmavý čaj nebo minerálku. „Není pravda, že když nebudou pít, tak nebudou mít průjem,“ řekla lékařka, podle níž pak navíc hrozí třeba selhání ledvin. Je třeba též nasadit dietu s omezením tuků, pomoci mohou léky.
Návštěva lékaře je nutná, pokud samoléčba nezabírá ani po dvou dnech, přetrvávají horečky, bolesti břicha, člověk hojně zvrací, má příznaky odvodnění, či dokonce ztrácí vědomí.
Jako prevence prý může pomoci i trocha tvrdého alkoholu. Je pravda, že se říká, že lidé, kteří to praktikují, onemocní méně, připustila lékařka. Není však dobré na alkohol spoléhat, součástí každé lékárničky by měly být kvalitní protiprůjmové léky.