Opakované bolesti břicha, nadýmání, častý průjem nebo naopak zácpa – zdravotní komplikace, o kterých se nemluví s kamarády ani rodinou a často ani s lékaři. Přitom kombinací některých z těchto příznaků, které spojuje diagnóza syndromu dráždivého tračníku (IBS), trpí 15 % Evropanů, častěji žen. Mezi nejdůležitější spouštěče zdravotních komplikací patří jídelníček a stres. Proto je velmi překvapivé, že se tento syndrom objevuje také u 6–14 % dětí a dospívajících.
„Pro dráždivý tračník (syndrom dráždivého tračníku) jsou typické bolesti břicha doprovázené problémy s vyprazdňováním stolice – zácpou nebo průjmem. Častým problémem bývá také nadýmání a pocit břišního dyskomfortu. Přestože jde o problém velmi častý, nejde o závažné onemocnění. Pokud je diagnóza stanovena správně, nejsou tito pacienti ohroženi ve zvýšené míře ani rakovinou tlustého střeva, ani jiným závažným onemocněním,“ říká MUDr. Martin Bortlík, Ph.D. z 1. lékařské fakulty UK. Syndrom dráždivého tračníku může být navíc spojený s chronickou únavou, poruchami spánku, bolestmi hlavy, svalů a zad nebo výkyvy nálad.
Mezi nejdůležitější příčiny vzniku choroby patří dlouhodobý stres, narušení bakteriální flóry střeva, větší délka střeva, větší citlivost mozku na některé podněty, v minulosti prodělaná infekce trávicího traktu nebo některé potravinové alergie vedoucí ke změně fungování imunitního systému ve střevě. Právě stres je přitom příčinou, které je v poslední době věnována velká pozornost. Stres totiž přepne naše tělo do obraného režimu a u mnoha lidí se napětí přenáší právě do trávicí soustavy a ovlivňuje tak průběh a frekvenci záchvatů syndromu.
Kvůli různorodosti příznaků syndromu dráždivého tračníku je složitá i diagnóza. Ta spočívá v první řadě ve vyloučení jiných závažných onemocnění. „Podobné projevy jako dráždivý tračník mohou doprovázet řadu onemocnění, např. střevní záněty, celiakii, divertikulární chorobu nebo rakovinu tlustého střeva. Vzácněji se takto mohou projevovat i nemoci jiných orgánů – například ledvin, diabetes, nebo deprese. Správná diagnóza proto vyžaduje vyloučení jiných chorob, a to především v situaci, kdy se objeví některé alarmující projevy – např. nechutenství, hubnutí, nebo krvácení do stolice,“ pokračuje MUDr. Bortlík. Diagnózu „syndrom dráždivého tračníku“ nebo IBS přitom pravděpodobně uslyšíte, pokud máte bolesti břicha doprovázené nadýmáním, průjmem nebo naopak zácpou nejméně 3x měsíčně déle než 6 měsíců.
Syndrom dráždivého tračníku můžeme dle příznaků rozdělit na 3 typy, přičemž u každého je třeba zvolit jiná režimová opatření:
- IBS doprovázené průjmy – příznakem jsou bolesti břicha související s řídkými stolicemi (někdy s obsahem hlenu) a častějším nebo náhlým nutkáním si odskočit. Ke zmírnění příznaků přispívá úprava jídelníčku a probiotická léčba doplněná o tzv. probiotické kvasinky Saccharomyces Boulardii (na trhu existuje několik volně prodejných přípravků s touto kvasinkou, některé dokonce v kombinaci s dalšími probiotickými kmeny).
- IBS doprovázené zácpou – příznakem jsou bolesti břicha spojené se zácpou, tvrdou nebo hrudkovitou stolicí a s potížemi při vyprazdňování, k němuž dochází obvykle méně než 1x za tři dny. V tomto případě je důležitý nejen příjem probiotik, ale také vlákniny.
- IBS smíšeného typu (střídání zácpy a průjmu) doprovázené nadýmáním – nadýmání a dyskomfort mohou být nejen samostatnými projevy syndromu dráždivého tračníku, ale mohou též doprovázet příznaky zácpy. Nadýmání a pocit plnosti jsou následkem nadměrné tvorby střevních plynů. Řešením je odpovídající úprava jídelníčku, probiotika a doplňky s trávicími enzymy.
8 věcí, které pro sebe můžete udělat
1. Pište si
Je důležité rozumět svému tělu. Před tím, než začnete se změnou režimu, je vhodné zjistit, co příznaky vyvolává. Nejpřímější cestou je deník. Ten by měl obsahovat informace o jídelníčku, pohybu, stresových situacích a poznámku, zda se v daný den objevily nechtěné příznaky.
2. Upravte svůj jídelníček
Protože individuální příznaky se u syndromu dráždivého tračníku liší, je důležité přihlédnout k tomu i při dodržování jídelníčku. Konkrétní doporučení se liší dle příznaků. Obecně se dá říci, že prvním krokem je vytipovat a vyloučit jídla, která fungují jako spouštěče Vašich problémů. Denní příjem energie by měl být rozdělen do pěti menších porcí. Dobré je přitom plánovat dopředu a připravit si jídla předem, aby se ráno nestalo první stresovou situací. Též se vyplatí vyhradit si na jídlo dostatek času a využít půlhodinku současně jako relaxaci.
3. Probiotika změnu jídelníčku podpoří
Střevní bakterie, které udržují náš trávicí systém v rovnováze, jsou velmi citlivé a rovnováhu tak může narušit nejen složení jídelníčku, nemoc a užívání léků, ale i celkový životní styl a stres. Probiotika představují vhodný způsob, jak správnou činnost střev podpořit. V případě IBS je možné jejich účinek podpořit doplněním o další specifické složky dle akutních příznaků.
4. Pohyb je dobrý pro tělo i pro hlavu
Při pohybu je důležitá pravidelnost, proto je dobré vybrat si takovou činnost, která vás baví. Na pohyb byste si měli najít čas minimálně 3x týdně 20–30 minut. Pokud se ale aktuálně necítíte dobře, občasná jednodenní přestávka jistě nevadí. Ale pozor, ne všechny sporty jsou pro lidi trpící syndromem dráždivého tračníku vhodné. Vyhněte se např. posilování břišních svalů nebo skákání, pokud u vás zhoršují průjem.
5. Pokuste se zpomalit
Protože na rozvoji syndromu dráždivého tračníku se podílí do velké míry stres, je pravidelný odpočinek, věnování se koníčkům, rodině a přátelům důležitou součástí léčby. Protože vše začíná ráno, nařiďte si budík s dostatečným předstihem.
6. Uvědomte si, že na to nejste sami
Téma střevních komplikací je jistě nepříjemné, ale myslet si, že si přátelé ničeho nevšimli, je dosti naivní. Navíc, většina z nich má zkušenosti se střevní chřipkou nebo špatným jídlem, a tak budou vědět, o čem mluvíte. Pokud své pocity chcete sdílet s lidmi, kteří trpí stejnými problémy, podívejte se na některou z diskusních skupin, jež se tématu syndromu dráždivého tračníku věnují na internetu. Nepodceňujte ani rady lékárníka. Při dlouhodobějších komplikacích je též vhodná konzultace s gastroenterologem nebo psychologem.
7. Užívejte si každý den
Pro mnoho z nás je základem stereotyp. Zamyslete se, zda v něm jsou věci, které neradi děláte a s nimiž je možné přestat. Snažte se, aby zdravotní komplikace omezovaly váš život co nejméně.
8. Nevzdávejte to
Je důležité počítat s tím, že změna se neprojeví okamžitě. Při úpravě životního stylu je třeba vytrvat. Nic se nevyřeší samo a vaše námaha bude odměněna tím, že se příznaky zmírní a budou přicházet méně často.
Bohužel mám s IBS osobní zkušenost a souhlasím se vším, co je v článku uvedeno. Naštěstí už jsou dnes mé problémy minimální, ale nebylo to jednoduché. Nejvíce mi pomohla a pomáhá psychická pohoda, což je mnohdy složité, ale dá se. Pak jsem upravila i jídelníček, vyřadila potraviny, které moje problémy zhoršovaly. No a na doporučení v lékárně jsem nedávno zařadila ještě probiotika od Biopronu z řady IB-Symbio, tak jsem zvědavá na jejich dlouhodobý účinek. Horší je to u mne s pohybem, tam mám tedy rozhodně ještě co napravovat 😉
S těmito problémy se trápím také a celkem už dlouhou dobu.Článek je velmi pěkně napsaný.
Já osobně mám problémy se zácpou a nikdy jsem to moc neřešila,jednak se mi o tom moc s nikým nechtělo mluvit,přece jen je to takové diskrétní téma,co si budeme povídat.
Nicméně,jednoho dne jsem se odhodlala zajít do lékárny a popsat tam své potíže.Lékárnice byla milá a doporučila mi nový Biopron IB-Symbio+vláknina.První dny jsem to používala 2krát denně,zhruba po dvou týdnech jsem cítila úlevu,tak jsem začla brát jen jednou denně.
Ten pocit,že se člověk cítí líp za to stojí,nestydte se jako já,řešte to co nejdřív.