O nových objevech i o počátcích chemického a biologického výzkumu, který vedl k lékům účinným proti AIDS a dalším virovým onemocněním, hovořili účastníci mezinárodní konference na počest světového objevitele antivirotik Antonína Holého. Český vědec letos oslaví 75. narozeniny a současně čtvrtstoletí od první publikace svého objevu v prestižním vědeckém časopise Nature.
Na počátku byli podle blízkého spolupracovníka Holého, lékaře a virologa Erika De Clercqa z Lovaně v Belgii, všichni skeptičtí a nevěřili, že by se z preparátů na bázi nukleotidových metabolitů daly vyvinout léky proti virovým onemocněním. Až se ozvala farmaceutická firma Gilead Sciences ze San Franciska a nabídla spolupráci. Firma podle jejího šéfa Johna Martina věřila, že se podaří překonat všechny překážky, které stály v cestě, a přijít s vynikajícím antivirotikem.
Základní předklinický chemický a mkrobiologický výzkum se odehrál v Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) v Praze a na univerzitě v Lovani. Firma Gilead Sciences pak zajišťovala klinický výzkum a nákladné testování léků na zvířatech a nakonec i na pacientech.
Vývoj účinných preparátů a léků během spolupráce s Gilead Sciences pokročil. Prvním výsledkem byl preparát cidofovir, schválený v roce 1996 jako lék Vistide pro léčbu očních infekcí pacientů s AIDS, druhým tenofovir, schválený v roce 2001 jako lék Viread k léčení nemoci AIDS. Další z účinných látek, které firma Gilead využila, je adefovir, který je základem léku Hepsera, schváleného v roce 2002 pro léčení chronické hepatitidy B. V roce 2004 následoval lék Truvada, což jsou nejúčinnější pilulky proti HIV infekci, a v roce 2006 kombinovaný lék Atripla, rovněž pro léčbu HIV infekce.
Martin podle ředitele ÚOCHB Zdeňka Havlase hovořil o tom, že má firma připravené nové léky proti HIV viru, které by měly spatřit světlo světa příští rok. Chystá také léky proti rakovině.
Vědci z lovaňské univerzity hovořili o celé sérii dalších virů, které mohou v budoucnosti sužovat lidstvo a proti nimž bude nutné bojovat. „Dověděli jsme se, že jsou relativně blízko léku na žloutenku typu C,“ uvedl Havlas.
Michal Hocek z ÚOCHB hovořil o možnostech modifikace ribonukleových kyselin, které umožní sledovat účinky jednotlivých látek proti nemocem. Holý na sympoziu kvůli dlouhodobému onemocnění hlasivek nevystoupil. Přes svůj věk ale stále spolupracuje s ÚOCHB.
Jeho kolegové jsou přesvědčeni, že by si s belgickým kolegou De Clercqem zasloužili Nobelovu cenu.
Vložit komentář