Závislost z rukou lékaře

Tabletka proti bolesti hlavy, prášek na spaní, pilulka proti úzkosti a na povzbuzení. Pro někoho je moderní farmacie berličkou, která podpírá v těžkostech všedního dne. Ale ani v případě, že dostáváte tyto „pomocníky“ z rukou lékaře, nemusíte být v bezpečí před závislostí na lécích.

Po alkoholu patří léky na spaní a proti úzkosti k nejčastěji zneužívaným návykovým látkám. Nejen přípravky ze skupiny benzodiazepinů (jako Diazepam, Neurol, Lexaurin, Xanax, Rivotril a Rohypnol) mohou způsobit silnou závislost. I nová léčiva (Stilnox, Hypnogen, Imovane, Zopiclon, Zopitin), od nichž se očekávalo, že budou z tohoto pohledu bezpečná, se ukázala jako návyková. (Podle klinického pozorování jediný melatonin nevyvolává závislost – působí jiným mechanizmem než „klasické“ léky na spaní.) Závislost vyvolávají také některé léky na bolest (opiáty a opioidy), případně se může stát návykovým lékem směs na užívaná na „nachlazení“, která však obsahuje látku, která při dlouhodobém podávání může vyvolat závislost (kofein, kodein, fenylefedrin apod.) Méně často jsou zneužívané léky na povzbuzení (například fenmetrazin, budivé aminy).
Většinu z těchto léků musí předepsat lékař, který je o nebezpečí vzniku návyku informován. Mnohdy se stává, že i lékař předepíše opakovaně lék v situaci, která by měla vzbudit jeho pozornost. Někteří závislí „obcházejí“ několik lékařů, aby si zajistili stále vyšší počet tabletek, bez nichž už být nemohou.
Bohužel lze dnes léky koupit na „internetové“ burze, často však bez záruky, že jde skutečně o nabízený lék. Vyskytují se to nabídky „léků“ mnohdy nejistého původu, vyrobené v nekontrolovaných podmínkách – padělek bez záruky, že obsahuje udanou látku ve správném množství bez nebezpečných příměsí. Takový „spotřebitel“ riskuje dvojí ohrožení zdraví – závislost a otravu.

Co je závislost na léku?

Podle oficiální definice je pro závislost charakteristická silná touha získat lék a obtíž s kontrolou jeho užívání, které pokračuje i přes nebezpečné následky. Závislý dává přednost užívání léku před jinými aktivitami a povinnostmi. Dávka užívané látky se postupně zvyšuje, než je dosaženo očekávaného (původního) účinku. Často je závislost provázena tělesnými odvykacími (abstinenčními) potížemi. Nejméně tři příznaky by měly trvat alespoň měsíc.

Jak vzniká závislost

Zcela plíživě. Nelze říci, co je bezpečná hranice užívání. Protože sklon k závislosti je podmíněn i geneticky a při jeho vzniku hraje roli více faktorů (například sociální prostředí, nešťastné dětství, výživové a hormonální poruchy, onemocnění apod.), může u někoho dojít k vzniku závislosti ve velmi krátké době (třeba dvou týdnů) u jiného mnohem později.
Opakované užívání některých látek může vést k změnám v mozku a v metabolizmu látek, které ovlivňují jeho činnost. Důsledkem takových změn je navození stavu, kdy ke svému fungování mozek látku „potřebuje“ a současně látka ztrácí svou původní účinnost. To znamená, že na usnutí (proti bolesti apod.) nestačí jedna pilulka, ale jejich počet roste až do závratné výše – až na hranici toxicity. Naopak, když si závislý pilulku nevezme, dostaví se odvykací příznaky – například bolesti hlavy, svalů, třes, poruchy vidění, nevolnost, úzkost, deprese, neschopnost usnout, poruchy soustředění, halucinace, vzácněji se může objevit i epileptický záchvat – mozku prostě „jeho“ lék chybí.
Postupné navyšování dávek vede v extrémních případech k deliriu a smrti. Přesto se závislí na lécích dostanou do léčeben jen výjimečně, většinou kvůli problémům s alkoholem či jinými drogami. Problémy se závislostí na lékařem předepisovaných lécích mají častěji ženy a starší lidé. Mnohdy si svou závislost ani neuvědomují a problémy nastanou až ve chvíli, kdy nemají ke svému léku – droze přísun, například když se dostanou po úraze do nemocnice.

Léčba závislosti

Je vždycky velmi obtížná, dlouhodobá a ne vždy je úspěšná. Řešením není okamžité vysazení léků, to je u mnoha látek i životu nebezpečné. Dávky léků je nutné snižovat postupně a za pomoci dalších postupů – psychoterapií, režimovými změnami. Mnohdy bývá nutné použít ke zmírnění abstinenčních příznaků léky proti epilepsii nebo nenávykové léky jako antidepresiva či další přípravky. Někdy se podaří odvykací proces zvládnout ambulantně, při těžké závislosti bývá lépe alespoň počáteční „detox“ absolvovat v léčebně.

Jak se pozná závislost?

Užíváte návykový lék na spaní a uklidnění (názvy výše) pravidelně déle než 4 – 6 týdnů?
Užíváte vyšší dávku, než vám lékař doporučil, aby se dostavil účinek?
Vezmete si lék i během dne?
Představa, že vám lék dojde, u vás vyvolává paniku?
Když si lék nevezmete, cítíte se špatně?

Pokud jste na jednu otázku odpověděli ano, poraďte se s lékařem.

Spotřeba léků na spaní a proti úzkosti za posledních dvacet let v ČR poklesla. Zatímco v roce 1989 Češi spolykali 6,7 milionu balení těchto léků, v roce 2000 to bylo 4,1 milionu balení a v roce 2004 zhruba 3,8 milionu balení. Hlavním důvodem bylo převedení léků do kategorie léčiv hrazených pacienty. Například Rohypnol už dnes není jednoduché získat, lékař jej musí od roku 2003 předepsat na recept s modrým pruhem, který podléhá mnohem přísnějším pravidlům. Ještě rok před touto změnou Češi spotřebovali asi 20 milionů tablet Rohypnolu.

Vložit komentář

Komentáře slouží ke svobodné výměně názorů či vyjádření názoru na dané téma. Váš příspěvek ale přitom nesmí jakýmkoliv způsobem porušovat zákony ČR, zejména nesmí propagovat národnostní, rasovou, náboženskou či jinou nesnášenlivost. Je také třeba respektovat soukromí jiných lidí, a proto je zakázáno zveřejňovat soukromé údaje o jiných osobách. Výslovně je zakázáno komentovat léčivé přípravky vázané na lékařský předpis. Redakce si vyhrazuje právo bez předchozího upozornění odstranit komentáře, které porušují výše uvedená pravidla.

Do komentářů prosím nevkládejte dotazy ohledně zdravotního stavu, pokud potřebujete poradit, můžete se zeptat v sekci PORADNA. Děkujeme za pochopení.