Velký preventivní program společnosti synlab nazvaný „Zdraví národa“ odhalil, že až čtyřicet procent obyvatel České republiky má problémy s játry. Akce bezplatného vyšetřování jater probíhala od počátku února do poloviny března 2014 a zájem předčil očekávání organizátorů. Do programu se aktivně zapojilo 1 673 lidí.
Překvapením byly bohužel také samotné souhrnné výsledky, které ukázaly, že celých 40 % vyšetřených pacientů mělo minimálně jeden ze sledovaných laboratorních ukazatelů s abnormálním nálezem. „Nemusí to přímo znamenat, že mají nemocná játra, ale měli by výsledky vyšetření konzultovat se svým praktickým lékařem a domluvit se na dalším postupu a na případné léčbě,“ říká MUDr. Aleš Ducháček, praktický lékař společnosti synlab. Jak dodává, „pozitivní“ nález by měl pacienty upozornit, že něco není v pořádku. Včasným zásahem je přitom možné onemocnění předejít, nebo v některých případech u již rozvinuté choroby zkrátit délku potřebné léčby nebo existuje možnost zvolit méně náročný způsob léčby. Mezi vyšetřenými se přitom vyskytly i případy, které nasvědčovaly závažnějším onemocněním jater. „Všichni, kdo se programu zúčastnili, byli informováni o svých výsledcích, včetně doporučení, jak dále postupovat. Především v případě vážnějších nálezů věříme, že se pacienti včas obrátí na své lékaře a budou se co nejrychleji léčit,“ upozorňuje MUDr. Ducháček.
Zjištěné výsledky jaterních testů odborníci připisují několika faktorům – špatné životosprávě, především chybnému způsobu stravování a nadměrné konzumaci alkoholu, v některých případech lze výsledky přisoudit vlivům životního a pracovního prostředí, roli hrají i dlouhodobě nebo nárazově užívané léky včetně například běžně užívaných léků proti bolesti. „Bohužel jsme si také ověřili fakt, že lidé se o své zdraví příliš nezajímají. Játra přitom patří k orgánům, jejichž onemocnění může probíhat dlouho skrytě a projevit se až ve stadiu, kdy znamená vážný a obtížně řešitelný zdravotní problém. Měli bychom jim tedy věnovat náležitou pozornost a vědět, jak o správnou funkci jater pečovat a předcházet jejich onemocnění,“ vysvětluje MUDr. Aleš Ducháček.
Nejrizikovější skupina: muži nad 50 let věku
Testy také potvrdily, že nejrizikovější skupinou pro onemocnění jater jsou muži nad 50 let věku. V jejich případě byl pozitivní nález u 55,6 % vyšetřených. Obecně věk nad 50 let znamenal častější abnormální nálezy. Naopak podle zjištěných laboratorních výsledků mají nejzdravější játra ženy do 25 let. V jejich případě se nález alespoň u jednoho ze sledovaných faktorů objevil v 14,9 %.
Značné rozdíly jsou také mezi muži a ženami. Muži měli abnormální výsledky v průměru v 54,4 %, ženy jen v 32,8 %. „Rozdíly mezi pohlavími jsou dány převážně životním stylem – stravou, požíváním alkoholických nápojů a celkovou životosprávou,“ vysvětluje MUDr. Ducháček.
Detailní pohled na výsledky
Celkem se sledovalo 5 indikátorů jaterních funkcí. Nejčastěji měli lidé pozitivní nálezy u vyšetření gama-glutamyltransferázy (GMT) – šlo o 36 % ze všech abnormálních výsledků. Zvýšení hladiny tohoto jaterního enzymu v krvi často souvisí s konzumací alkoholu, může být způsobeno také ztučněním jater nebo souvisí s poruchou odtoku žluči z jater (nemoci žlučníku a žlučovodu).
Druhým nejčastějším nálezem u pozitivních výsledků byla zvýšená koncentrace alaninaminotransferázy (ALT) v krvi. Stanovení ALT je citlivým a relativně specifickým testem pro poškození jaterních buněk – mimo již výše uvedených častých příčin (alkohol, léky…) může znamenat i zánětlivé onemocnění jater (například virovou hepatitidu).
V 18 % pozitivních nálezů se jednalo o zvýšení hladiny celkového bilirubinu v krvi. Laboratorní stanovení koncentrace bilirubinu v krevním séru je důležitým testem, který informuje lékaře o funkčním stavu jater – zvýšení nalezneme tedy například u cirhózy nebo akutní i chronické hepatitidy, o průchodnosti žlučových cest, jeho zvýšení může naznačovat i některá krevní onemocnění vedoucí k rozpadu červených krvinek. Část osob má dědičně sklon k vyšším hladinám bilirubinu, zvláště za některých okolností (např. při hladovění) – jde o tzv. benigní hyperbilirubinémii, která ovšem neznamená pro svého „nositele“ žádný významný zdravotní problém.
U 10 % vyšetřených byla zjištěna abnormální hladinu CHE – cholinesterázy. Posouzení těchto nálezů je poněkud obtížnější, nápadněji snížená hladina však může naznačovat těžší poruchu celkové funkce jater (tvorby krevních bílkovin).
Jen 4 % pacientů, kteří se první části programu Zdraví národa zúčastnilo, mělo pozitivní nález na alkalickou fosfatázu (ALP), jejíž zvýšená koncentrace v krvi naznačuje na městnání žluči v játrech a žlučových cestách (podobně jako u ukazatele GMT), může ale také souviset s onemocněními postihujícími kostní tkáň (poruchy činnosti příštítných tělísek, některá revmatická onemocnění, nádorová onemocnění aj.), komentuje výsledky MUDr. Ducháček.
Program Zdraví národa nyní pokračuje bezplatným vyšetřením ledvin a slinivky.
Vložit komentář