Nejčastější příznaky plicní hypertenze jsou:

• Únava
• Dušnost (pocit nedostatku dechu)
• Závratě, hlavně při posazování a vstávání
• Mdloby
• Namodralé zbarvení rtů a kůže (cyanóza)
• Otoky kotníků nebo dolních končetin
• Bolest na hrudi
• Zrychlený tep (tachykardie)
• Bušení srdce

Pro pokročilé stádium plicní hypertenze je navíc typické:

• Nemocný je schopen jen těch nejnutnějších úkonů
• Nemocný má příznaky onemocnění i v klidu
• Pacient bývá v obdobích zhoršení nemoci upoután na lůžko

Jak lze diagnostikovat plicní hypertenzi

Při diagnostice plicní hypertenze lékaři využívají řadu vyšetřovacích metod. Jejich cílem je:

• potvrdit nebo vyloučit přítomnost plicní hypertenze
• odhalit působení faktorů, které ke vzniku plicní hypertenze mohou přispívat
• posoudit, jak fungují srdce a plíce

Na začátku se lékař ptá na projevy plicního onemocnění, na další choroby, na léky, které člověk užívá, na onemocnění příbuzných.

Následuje řada dalších vyšetření:

• EKG - posoudí zatížení srdce při plicní hypertenzi.
• Vyšetření krve - pomůže určit, jak dobře je krev okysličena a může odhalit některé faktory, které mohou přispívat ke vzniku plicní hypertenze.
• Rentgenové vyšetření srdce a plic - zhodnotí velikost srdce a plicních cév při plicní hypertenzi.
• Plicní scintigrafie - zobrazí, jak jsou plíce zásobeny krví.
• CT, případně HRCT hrudníku - (tzv. vyšetření v tunelu) upřesní obraz, který lékaři získali při rentgenovém vyšetření srdce a plic.
• Echokardiografie - (ultrazvuk srdce) je jedno z nejdůležitějších vyšetření. Při něm lze odhalit přítomnost a také odhadnout závažnost plicní hypertenze. Vyšetření se provádí sondou přes hrudník a případně sondou zavedenou do jícnu, podobně jako při vyšetření žaludku gastroskopem.
• Spirometrie - zhodnotí proudění vzduchu v plících.
• Srdeční katetrizace - slouží k přesnému měření krevního tlaku a průtoku krve v plících. Při tomto vyšetření také lékaři testují léky, na které plicní hypertenze v konkrétním případě reaguje. Vyšetření se provádí dlouhými dutými ohebnými trubičkami, které se zavádějí z cév v třísle do srdce a plic. Vyšetření je prakticky nebolestivé. Místo vpichu v třísle se umrtví. Po vyšetření je však zapotřebí několik hodin ležet na zádech, aby se vpichy v cévách v třísle dobře uzavřely.

Plicní hypertenze je onemocnění relativně vzácné, ale také velmi závažné, proto se péče o pacienty s touto chorobou po celém světě soustřeďuje do specializovaných center, aby zdravotníci v těchto centrech měli maximum zkušeností s diagnostikou i léčbou. Pro Českou republiku je tímto centrem II. interní klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Zdroj: http://www.pph.cz/PHlaik.asp