Jedná se o onemocnění, které je způsobeno vysokým krevním tlakem v plicních cévách. To zvyšuje námahu pravé srdeční komory, která pumpuje krev přes plicní cévy do levé poloviny srdce. Dlouho trvající a neléčený vysoký tlak v plicních cévách vyčerpává pravou srdeční komoru. Levá polovina srdce a vlastně pak celý organizmus dostává menší množství krve, která je navíc hůře okysličena. Důsledkem je pokles krevního tlaku ve velkých cévách, slabost, únava, dušnost, závratě.
Lékaři rozlišují několik typů plicní hypertenze
- Plicní arteriální hypertenzi (PAH)
- Plicní hypertenzi při onemocnění svaloviny nebo chlopní levého srdce
- Plicní hypertenzi při onemocněních plic
- Chronickou tromboembolickou plicní hypertenzi (CTEPH)
Specializovaná centra pro plicní hypertenzi se soustředí především na problematiku plicní arteriální hypertenze (PAH) a chronické tromboembolické plicní hypertenze (CTEPH).
Plicní arteriální hypertenze (PAH)
Je relativně vzácné onemocnění, postihuje častěji ženy, především ve věku 35-40 let. Může se však vyskytnout ve všech věkových skupinách. Vzniká jako důsledek některých systémových onemocnění pojiva, zejména sklerodermie (zvláštní poškození kůže), některých vrozených srdečních vad, u nemocných s onemocněním jater nebo HIV infekcí. Z historie jsou velmi známé případy, kdy PAH často vznikala u žen, které užívaly léky na hubnutí. Pokud zůstává příčina plicní hypertenze nejasná, označuje se jako idiopatická plicní arteriální hypertenze, dříve primární plicní hypertenze.
PAH postihuje výstelku (endotel) malých plicních cév, která za normálních okolností zabraňuje prosakování krve mimo plicní cévu. Při poškození endotelu u PAH krev do okolí prosakuje. To vede ke smrštění svalů ve stěně cévy a postupně ke zbytnění cévní stěny. Výsledkem je zúžení průsvitu malých plicních cév a zvýšení tlaku krve v této oblasti. Jak je uvedeno výše, vysoký krevní tlak v plicích vyčerpává pravou srdeční komoru a brání správnému okysličení krve.
Chronická tromboembolická plicní hypertenze (CTEPH)
Vzniká jako důsledek opakovaných plicních embolií. U těchto nemocných dochází k nedostatečnému rozpuštění krevních sraženin, které při embolii do plic vniknou. Důsledkem je opět zúžení průsvitu plicních tepen a tepének, zvýšení tlaku krve v této oblasti a postupného vyčerpávání pravé srdeční komory. Odhaduje se, že CTEPH se rozvine do 2 let asi u 4 % nemocných, kteří přežili akutní plicní embolii. V České republice lze očekávat stovky těchto pacientů.
Vložit komentář