Plicní hypertenze se umí dobře maskovat

  • 2. dubna 2009
  • 0

Jen výjimečně se ji podaří odhalit při běžné zdravotní prohlídce. Příznaky jsou často lehké a netypické a lze je zaměnit za projevy jiného onemocnění srdce a plic. Příznaky plicní hypertenze jsou natolik netypické, že průměrná doba od jejich vzniku do stanovení diagnózy je mnohdy i několik let.

Nejčastější příznaky plicní hypertenze jsou:

  • Únava
  • Dušnost (pocit nedostatku dechu)
  • Závratě, hlavně při posazování a vstávání
  • Mdloby
  • Namodralé zbarvení rtů a kůže (cyanóza)
  • Otoky kotníků nebo dolních končetin
  • Bolest na hrudi
  • Zrychlený tep (tachykardie)
  • Bušení srdce

Pro pokročilé stádium plicní hypertenze je navíc typické:

  • Nemocný je schopen jen těch nejnutnějších úkonů
  • Nemocný má příznaky onemocnění i v klidu
  • Pacient bývá v obdobích zhoršení nemoci upoután na lůžko

Jak lze diagnostikovat plicní hypertenzi

Při diagnostice plicní hypertenze lékaři využívají řadu vyšetřovacích metod. Jejich cílem je:

  • potvrdit nebo vyloučit přítomnost plicní hypertenze
  • odhalit působení faktorů, které ke vzniku plicní hypertenze mohou přispívat
  • posoudit, jak fungují srdce a plíce

Na začátku se lékař ptá na projevy plicního onemocnění, na další choroby, na léky, které člověk užívá, na onemocnění příbuzných.

Následuje řada dalších vyšetření:

  • EKG – posoudí zatížení srdce při plicní hypertenzi.
  • Vyšetření krve – pomůže určit, jak dobře je krev okysličena a může odhalit některé faktory, které mohou přispívat ke vzniku plicní hypertenze.
  • Rentgenové vyšetření srdce a plic – zhodnotí velikost srdce a plicních cév při plicní hypertenzi.
  • Plicní scintigrafie – zobrazí, jak jsou plíce zásobeny krví.
  • CT, případně HRCT hrudníku – (tzv. vyšetření v tunelu) upřesní obraz, který lékaři získali při rentgenovém vyšetření srdce a plic.
  • Echokardiografie – (ultrazvuk srdce) je jedno z nejdůležitějších vyšetření. Při něm lze odhalit přítomnost a také odhadnout závažnost plicní hypertenze. Vyšetření se provádí sondou přes hrudník a případně sondou zavedenou do jícnu, podobně jako při vyšetření žaludku gastroskopem.
  • Spirometrie – zhodnotí proudění vzduchu v plících.
  • Srdeční katetrizace – slouží k přesnému měření krevního tlaku a průtoku krve v plících. Při tomto vyšetření také lékaři testují léky, na které plicní hypertenze v konkrétním případě reaguje. Vyšetření se provádí dlouhými dutými ohebnými trubičkami, které se zavádějí z cév v třísle do srdce a plic. Vyšetření je prakticky nebolestivé. Místo vpichu v třísle se umrtví. Po vyšetření je však zapotřebí několik hodin ležet na zádech, aby se vpichy v cévách v třísle dobře uzavřely.

Plicní hypertenze je onemocnění relativně vzácné, ale také velmi závažné, proto se péče o pacienty s touto chorobou po celém světě soustřeďuje do specializovaných center, aby zdravotníci v těchto centrech měli maximum zkušeností s diagnostikou i léčbou. Pro Českou republiku je tímto centrem II. interní klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Zdroj: http://www.pph.cz/PHlaik.asp

Vložit komentář

Komentáře slouží ke svobodné výměně názorů či vyjádření názoru na dané téma. Váš příspěvek ale přitom nesmí jakýmkoliv způsobem porušovat zákony ČR, zejména nesmí propagovat národnostní, rasovou, náboženskou či jinou nesnášenlivost. Je také třeba respektovat soukromí jiných lidí, a proto je zakázáno zveřejňovat soukromé údaje o jiných osobách. Výslovně je zakázáno komentovat léčivé přípravky vázané na lékařský předpis. Redakce si vyhrazuje právo bez předchozího upozornění odstranit komentáře, které porušují výše uvedená pravidla.

Do komentářů prosím nevkládejte dotazy ohledně zdravotního stavu, pokud potřebujete poradit, můžete se zeptat v sekci PORADNA. Děkujeme za pochopení.