Svéhlavá střeva

Bolesti břicha, problémy s vyprazdňováním, pocit nafouklých střev a špatného zažívání mohou signalizovat chorobu, ale také jen to, že střeva reagují po svém na zcela běžné (fyziologické) podněty. Pak tomu doktoři říkají funkční střevní poruchy nebo syndrom dráždivého tračníku.

 

Každého občas bolí břicho, někdy po „špatném jídle“, při „střevní chřipce“ nebo ve chvílích psychického napětí. Jsou i lidé, kterým v břiše hlasitě „škrundá“ ve chvílích, kdy se to vůbec, ale vůbec nehodí. Občasné, krátkodobé zažívací potíže jsou běžné a zpravidla neprovázejí žádné závažné onemocnění. Jsou jen nepříjemné. Mnoha lidem však dlouhodobé „břišní“ problémy komplikují život natolik, že je nakonec dovedou k lékaři. Trápí je nejen bolest, ale i obava, že by se v jejich těle mohlo dít něco nebezpečného.

Z pohledu lékaře

Asi 5 % pacientů, kteří vyhledají praktického lékaře a skoro polovina pacientů gastroenterologických ordinací vyslechne diagnózu funkční střevní porucha, horní funkční dyspepsie nebo syndrom dráždivého tračníku. Všechny tři názvy znamenají, že se ve střevech a žaludku nenašlo nic chorobného. Pro tento stav existují ještě další názvy, jako je střevní dyspepsie, funkční průjem nebo funkční zácpa. Syndrom dráždivého tračníku je však nejčastější.

Onemocnění bez chorobných změn

Příčina těchto poruch není známa, u pacientů se střevními funkčními poruchami se častěji vyskytují i další funkční potíže – bolesti svalů, bolesti hlavy, hyperaktivní močový měchýř, poruchy v sexuálním životě, poruchy spánku i deprese. Proto se uvažuje o poruše „ladění“ nervového systému, velký podíl má pravděpodobně stres, úzkost nebo tíživé zážitky. Asi u třetiny části pacientů s dráždivým tračníkem předchází projevům bakteriální infekce střevní sliznice (Campylobacter, Salmonela, Yersinia).

Mechanizmem vzniku funkčních poruch bývá porucha motility (pohyblivosti) střev, zvýšená citlivost střevní sliznice k normálním podnětům, jako je střevní náplň, přítomnost plynu ve střevech apod. Uvažuje se i na podílu zvýšené produkce některých hormonů v trávicí trubici (například serotoninu, cholecystokininu, motilinu), které urychlují pohyblivost střev. V poslední době se prokázalo, že mezi pacienty se střevními funkčními poruchami je vyšší procento lidí s celiakií. ČR patří k zemím s vysokým výskytem této nemoci, proto se doporučuje provést i specifické krevní testy (průkaz antiendomyziálních, antiglyadinových protilátek, resp. i protilátek proti tkáňové transglutamináze).

Horní funkční dyspepsie

Horní funkční dyspepsie se projevuje bolestmi nebo nepříjemnými pocity v nadbřišku. Pro stanovení diagnózy se předpokládá, že potíže trvají minimálně po dobu jednoho měsíce. Bývá nutné zjistit, zda tyto potíže nejsou vyvolány zánětem žaludeční sliznice, refluxní chorobou jícnu, infekcí Helicobacter pylori, žaludečním vředem, žlučníkovými kaménky či zánětem, postižením slinivky nebo jater a dalšími, méně častými chorobami. K tomu slouží velmi podrobný rozhovor pacienta s lékařem o chorobách u přímých příbuzných, o životním stylu (alkohol, kouření), jiných onemocněních a jejich léčbě a především přítomnosti alarmujících příznaků – viz dále (tabulka). Pak mohou následovat další vyšetření. Provádějí se krevní testy, často ultrazvukové vyšetření břicha a v odůvodněných případech i endoskopické vyšetření žaludku.

Syndrom dráždivého tračníku

Syndrom dráždivého tračníku pacienti popisují jako neurčité obtíže s občasnými bolestmi břicha, pocity špatného trávení, u některých pacientů převládá průjem, u jiných zácpa, u mnoha jsou přítomny všechny typy obtíží. Typické bývá silné nucení na stolici (zpravidla po ránu), vyprázdnění však trvá delší dobu a může následovat pocit neúplného vyprázdnění. Zpravidla tyto obtíže trvají déle než 6 měsíců, než nemocný vyhledá lékaře.

Než se vyřkne konečná diagnóza, bývá nutné zjistit, jako u horní funkční dyspepsie, všechny okolnosti a individuální rizika, která by svědčila pro přítomnost skutečného (organického) onemocnění. V případě syndromu dráždivého tračníku se pátrá po známkách chronického střevního zánětu (například po Crohnově chorobě apod.), střevních výchlipkách (divertikulóze), polypech a především rakovině tlustého střeva a konečníku (kolorektálním karcinomu). V případě podezření a při přítomnosti alarmujících příznaků se provádějí další vyšetření (vyšetření stolice, krevní testy, ultrazvukové vyšetření, kolonoskopie).

Léčba střevních funkčních poruch

Protože není známa jediná, univerzální příčina těchto potíží, je léčba velmi individuální. Vyžaduje velkou trpělivost jak ze strany lékaře, tak pacienta. Terapeutickou hodnotu má už ujištění, že se nejedná o žádnou chorobu, která by měla podklad v organickém onemocnění. To pacienty zpravidla uklidní. U mnoha pomohou režimová a dietní opatření. To znamená například přestat kouřit, omezit příjem alkoholu, kávy a vyloučit z jídelníčku potraviny, které individuálně u konkrétního pacienta stav zhoršují (například potraviny obsahující některá uměla sladidla – sorbitol, fruktózu, potraviny s vyšším obsahem tuků, dráždivá jídla). Používají se i léky vedoucí k úpravě vyprazdňování (projímadla, léky proti průjmu), v případě potřeby i léky proti úzkosti a depresi či další specifické léky. Mnoha postiženým pomůže i psychoterapie a relaxační léčba.

Slovníček:

Dyspepsie – v dospělém věku se tak nazývají pocity špatného trávení, pobolívání v zažívacím traktu, občasná mírná nevolnost, nadýmání apod.

Syndrom – soubor příznaků, který nemusí znamenat konkrétní onemocnění.

Funkční porucha – stav, kdy se neprokážou konkrétní změny v orgánu, ale je změněna například citlivost, pohyblivost (střev).

Organické onemocnění – jsou přítomny prokazatelné chorobné změny, například zánět, polyp, nádor.

Gastroskopické vyšetření – vyšetření pomoci sondy, která se zavede ústy (nosem) do žaludku. Napojením sondy na monitor může lékař prohlédnout žaludeční sliznici a v případě potřeby (z „podezřelých“ míst) odebrat vzorek tkáně k dalšímu rozboru.

Kolonoskopie – kolonoskop (sonda – hadička tlustá necelý centimetr) se zavádí konečníkem a umožňuje prohlédnout vnitřek tlustého střeva i konečníku, odebrat vzorky nebo odstranit drobné polypy.

Varovné (alarmující) známky, jejichž přítomnost vyžaduje zvýšenou pozornost nebo podrobnější vyšetření (při potížích funkčních střevních poruch)

  • chudokrevnost
  • hubnutí (nezáměrné)
  • věk (nad 45 let)
  • projevy krvácení z trávicího traktu – příměs krve ve stolici, černá stolice (z natrávené krve), zvracení krve
  • vystupňované příznaky, které donutí pacienta vyhledat lékaře v krátké době po jejich vzniku
  • poruchy polykání, bolestivé polykání
  • zvracení (opakované)
  • žloutenka
  • hmatný útvar v břiše
  • zvýšená teplota

Vložit komentář

Komentáře slouží ke svobodné výměně názorů či vyjádření názoru na dané téma. Váš příspěvek ale přitom nesmí jakýmkoliv způsobem porušovat zákony ČR, zejména nesmí propagovat národnostní, rasovou, náboženskou či jinou nesnášenlivost. Je také třeba respektovat soukromí jiných lidí, a proto je zakázáno zveřejňovat soukromé údaje o jiných osobách. Výslovně je zakázáno komentovat léčivé přípravky vázané na lékařský předpis. Redakce si vyhrazuje právo bez předchozího upozornění odstranit komentáře, které porušují výše uvedená pravidla.

Do komentářů prosím nevkládejte dotazy ohledně zdravotního stavu, pokud potřebujete poradit, můžete se zeptat v sekci PORADNA. Děkujeme za pochopení.