Na jaře, víc než kdy jindy, dochází k častým poraněním očí jednak mechanickým způsobem, kdy například při jarním sestřihu dřevin si oko poraníme o větvičku, jednak chemicky – zásahem očí při aplikaci chemického postřiku či míchání roztoku hnojiv. Předcházet těmto nepříjemnostem je přitom tak jednoduché, používat ochranné brýle.

Na jaře však dochází k dalším typickým problémům, důvěrně známým především alergikům, a to k alergickým zánětům očí. Právě tyto záněty či další potíže jako senná rýma či kožní alergické projevy jsou asi největším problémem tohoto období. Příčinou jsou pyly z kvetoucích stromů, rostlin a květin způsobující pálení, svědění a slzení očí. Výtok z očí je většinou čirý (slzy) a bývá kombinován s dalšími obtížemi jako např. zvýšené smrkání. Princip alergické reakce spočívá v tom, že během minulého setkání s příslušným alergenem si naše tělo vytvořilo specifické protilátky, které při každém dalším setkání s ním vedou k tzv. alergické reakci. Ta může časem gradovat, takže po úvodním slzení očí příště následuje klasická senná rýma, ale nelze ani vyloučit, že příště již může být pacient přímo ohrožen na životě. Proto léčba alergií spadá pod neodkladnou lékařskou péči. Léčba bývá jednak symptomatická (léčba příznaků), ale mnohem podstatnější je léčba komplexní, která spadá přímo do rukou alergologa. Někdy ale nezbývá, než se trvale příslušnému alergenu vyhýbat.

V lékárně je k dostání celá řada preparátů, které nejsou vázány na lékařský recept, ale které bohatě postačují pro léčbu „banálních“ zánětů. Důležité pravidlo ale zní: Neustoupí-li příznaky očních obtíží přes laickou sebeléčbu do 24 hodin, je to jednoznačně důvod k neodkladné návštěvě očního lékaře.

Asi nejohroženější skupinou, v souvislosti s očními záněty jsou nositelé kontaktních čoček. Ne vždy kvalifikovaně provedený výběr kontaktní čočky může vést k jinak zanedbatelným mikrotraumatům povrchní vrstvy rohovky, tzv. epitelu. Epitel, je-li celistvý a neporušený, tvoří za normálních okolností základní bariéru proti vniknutí infekce do rohovky a dále do hlubších struktur oka. Kombinace defektu epitelu rohovky a infekčního prostředí může být pro oko tragická. Proto by nositelé kontaktních čoček v případě potíží neměli otálet s konzultací u specialisty.

Sluneční paprsky nás ohrožují nejen v létě či na exotické dovolené. I jarní slunce umí být ostré a navíc je nízko nad obzorem. Kromě viditelné části světelného spektra (vlnová délka 400 – 700 nanometrů), do oka vstupují paprsky s menší a větší vlnovou délkou, odpovídající ultrafialovému a infračervenému záření. Účinky obou se sice liší, ale v některých případech mohou reprezentovat vážné ohrožení zraku. Při poškození infračervenými paprsky jsou známy případy, kdy přímý pohled do slunce zanechal postiženým trvalé následky. Může to být přitom romantické sledování zapadajícího slunce a ne pohled do žhnoucího slunce poledního, co způsobí poškození sítnice v místě nejostřejšího vidění, v tzv. žluté skvrně. Tepelný efekt dopadajících slunečních paprsků se pak může chovat stejně jako laserový paprsek. Jizevnaté změny na sítnici způsobí výpadky v zorném poli a postiženému například znemožní číst text.

Asi známějším strašákem je ultrafialové záření. Jeho negativní účinky na oko jsou veřejnosti mnohem více známy. Ultrafialová část spektra je dále dělena na tři podskupiny. Záření označované UV-C, má nejvyšší energii (200 – 290 nanometrů), ale standardně je filtrováno ozónovou vrstvou zeměkoule. UV-B záření (290 – 315 nanometrů) bývá většinou absorbováno na povrchu oka v rohovce a dále je filtrováno oční čočkou. Posledním typem je UV-A záření (315 – 400 nanometrů), které je potencionálně nebezpečné pro oční čočku. Ale ani viditelná část záření není pro oko zcela bezpečná. V poslední době se hodně hovoří o modré části spektra (400 – 550 mikronů). Uvádí se, že jeho negativní působení na pigmentovou vrstvu sítnice může v budoucnu zvýšit pravděpodobnost vzniku degenerace sítnice, především její žluté skvrny.

Účinnou ochranou proti slunečnímu záření jsou jednoznačně sluneční brýle s vhodným barevným a UV filtrem. Jiné brýle jsou doporučeny pro sport, jiné pro volný čas a zcela odlišné například pro vysokohorskou turistiku. Sportovní brýle musí například navíc splňovat podmínku bezpečnosti po nárazu. Se správným výběrem brýlí, ať už slunečních či ochranných, vám pomůžou v každé lepší optice.

Jak bylo vyřčeno v úvodu článku, nezapomínejme chránit si svůj zrak. Vyplatí se to.