„Ideály krásy se mění nejen v ženském, ale i v mužském světě,“ poznamenala vedoucí denního stacionáře pro adolescenty Petra Uhlíková. Zatímco mladé dívky usilují o štíhlost, chlapci touží po svalech. Dospívající kvůli vysněnému vzhledu přestávají třeba jíst, jídlo vyzvracejí nebo se chorobně přejídají.

Centrum pro poruchy příjmu potravy podle své šéfky Hany Papežové má ročně asi 200 až 300 hospitalizací. Procento závažných případů se zvyšuje. Poměr mužů a žen s potížemi je 1:10. Podíl mužů mírně roste.

Poruchami příjmu potravy trpí podle odborných odhadů asi pět až osm procent mladých lidí. Jsou třetím nejčastějším psychiatrickým onemocněním dospívajících. Úmrtnost je dvakrát vyšší než u ostatních psychiatrických chorob. V průměru nemoc trvá šest let. Následkem bývá osteoporóza, špatný růst a neplodnost. Pacienti předčasně umírají. Dožívají se v průměru čtyřicítky.

Na vznik poruch příjmu potravy má hlavní vliv prostředí. Roli hrají také genetické dispozice či společenské a kulturní tlaky. „To, co je na internetu, berou mladí jako pravdu,“ uvedla Uhlíková. Někdy se PPP skrývají i za módním zdobením těla. Tetování a piercing často volí právě lidé s bulimií, podotkla lékařka.

Podle pár let starého českého výzkumu mezi třináctiletými 35 procent dívek a 13 procent hochů není spokojeno se svým tělem. Polovina děvčat by si přála zhubnout. Dvě pětiny dětí uvedly, že se omezují v jídle.

Anorexie a další poruchy nejsou jen nemocí adolescentů, ale postihují i děti. Nejmladší pacientce bylo osm let. „Od pěti let už ze školky měla zafixováno, že je tlustá,“ uvedla Uhlíková. Podle ní rodiče děvčete byli perfekcionisté a měli na dceru neúměrné nároky. Už jako malá věděla, že musí jít na gymnázium, a tvrdě trénovala balet. Ve 14 letech byla pak kvůli PPP o 20 centimetrů menší než její vrstevnice, podotkla lékařka. Děvče se podle ní ale nechtělo léčit, protože by prý zameškalo školu.

Mezi pacienty byl třeba i mladý fotbalista. Trenér mužstvo na každém tréninku vážil a váhu nevybíravě komentoval. Přibývá také starších pacientek. V jejich případě za potížemi stojí většinou neustále propagovaný kult věčného mládí a krásy.

Podle Papežové postoj k obtížím s jídlem stále ovlivňuje strach ze stigmatu. Nemocní chorobu dlouho tají, pomoc nevyhledají či léčbu odmítají. „Je to skrytý problém,“ zdůraznila šéfka centra.

Podobně jako lidé s PPP se chovají často i jejich rodiny. „Rodiče sem přivedou své dítě jako do opravny. Řeknou nám: Něco s ním udělejte. Sami se ale neangažují,“ uvedla Uhlíková. Klinika nabízí skupinové terapie i rodinám, aby chorobu svého člena zvládly.

Na problematiku PPP a obezitu se zaměří mezinárodní konference, která se uskuteční od 3. do 5. března v Praze. Experti představí výsledky výzkumů i metody léčby a prevence.