Není vřed jako vřed

Podle lékařské terminologie se tímto slovem označuje porušení celistvosti povrchu v jakékoli lokalizaci (na kůži, sliznici, rohovce). Na sliznici trávicího ústrojí se může vyskytnout tzv. peptický vřed, který vzniká v důsledku narušení rovnováhy mezi agresivními vlastnostmi žaludeční šťávy a obrannými schopnostmi sliznice. Peptické vředy doprovázejí některá těžká chronická onemocnění, stres vyvolaný například těžkým úrazem nebo popáleninami. Mohou být též způsobeny dlouhodobým užíváním některých léků, třeba tzv. antirevmatik. Vředová choroba žaludku a dvanáctníku, která trápí lidi na celém světě, je však trochu jinou problematikou.

Zákeřný původce potíží

Potíže u vředové choroby vyvolává chronický zánět, na němž má značný podíl bakterie Helicobacter pylori. Závažnost tohoto onemocnění ilustruje následující statistika: V západních zemích postihne alespoň jednou za život každého desátého člověka. V 1 – 2 % případů dochází k život ohrožujícím komplikacím, z nichž je 10 % smrtelných. A navíc Helicobacter pylori byl Světovou zdravotnickou organizací prohlášen za kancerogen I. třídy, což znamená, že byl prokázán jeho přímý vliv na vznik rakoviny žaludku.

Helicobacter pylori si v žaludku nosí častěji lidé z nižších socioekonomických skupin. K infekci dochází většinou již v průběhu dětství a dospělí jsou tedy mnohaletí „nosiči“. Infekce se přenáší z člověka na člověka, případně i z kontaminovaných předmětů, třeba ze špatně umyté sklenice či společných potřeb pro ústní hygienu.

Kdy k odborníkovi

K charakteristickým příznakům onemocnění patří typická bolest v nadbřišku. Je-li postižen žaludek, pak se potíže dostaví za krátkou dobu po jídle. Hlodá-li vřed v dvanáctníku, bolesti bývají spíše nalačno a v noci. Tiší se po požití jídla a případně léků, tzv. antacid. Zvracení, tmavá až černá dehtovitá stolice (melena), tedy známka krvácení do zažívacího traktu, únava či chudokrevnost by měly být urgentním příkazem k návštěvě odborníka – gastroenterologa. Tyto příznaky mohou totiž naznačovat, že dochází ke komplikacím. Ale i zcela „prostou a nekomplikovanou“ vředovou chorobu by se měl zabývat specialista. K diagnostice choroby je totiž nutná jak zkušenost, tak přístrojové vybavení. Moderní endoskopie, při níž lékař prohlíží sliznici, cíleně pátrá po chorobných změnách a současně odebírá vzorky tkání k dalším rozborům, nahradila po desetiletí používané rentgenologické metody. Přítomnost Helicobacter pylori prokáže krevní test (průkaz protilátek v krvi) nebo dechový test, který se v České republice kvůli vyšší ceně rutinně neprovádí.

Mléko vředy nevyléčí

Tradiční, téměř po staletí doporučovaná léčba spočívala v podávání malých častých dávek jídla a pití mléka. Po roce 1983, kdy Barry Marshall a Robin Warren objevili infekční povahu onemocnění, došlo i ke změně terapeutických postupů. Kromě léků snižujících kyselost žaludečního prostředí je nezbytné odstranit Helicobacter pylori obvykle kombinací dvou účinných antibiotik. Součástí léčby jsou režimová opatření vedoucí k hojení již vzniklých slizničních defektů ( zákaz kouření, pití alkoholu, silné kávy a černého čaje, konzumace ostrých a kořeněných jídel) i psychoterapie, která pacientovi pomůže odstranit stresující vlivy.

Základem úspěšné léčby je však již zmíněná tzv. eradikace, tedy odstranění Helicobacter pylori. Díky ní jednak zmizí příznaky a zahojí se sliznice, ale především se zabrání opakování (recidivě) vředové choroby. Při přetrvávání bakterie v žaludku totiž dochází k návratu onemocnění až v 80 % případů. Výsledkem odborně vedené léčby je fakt, že dnes není vředová choroba příčinou dříve časté úmrtrnosti a ve většině případů není ani důvodem dlouhodobé nemocnosti. Dostupná moderní léčba tak může zvýšit kvalitu života milionů nemocných na celém světě i u nás.