Soutěž: Žij zdravě!
Co na suché ruce?
Vodu po vařených bramborách přelijte do misky a nechte vychladnout. Potom do ní ponořte ruce asi na pět minut. Tato koupel pokožku rukou vyhladí a vyživí, bramborová voda totiž obsahuje velké množství škrobu. Pak ruce osušte a nakrémujte.
Není vhodné pro lidi s citlivou kůží. Některé složky bramborového odvaru mohou u citlivých lidí způsobit podráždění a zčervenání (zejména u lidí s atopií). Pokud vaříte brambory v osolené, nebo jinak okořeněné vodě, raději ji vylijte a suchou kůži promažte Lipobasí.

Pro zdravého člověka je to jen kožní nemoc, která nikoho neohrožuje na životě. To ale není tak docela pravda.
Ke kožním projevům se může jako komplikace přidat ještě psoriatická artritida. Objevuje se asi po 10 letech trvání lupénky u 15 až 40% pacientů. Je to neinfekční, chronické, zánětlivé a nesmírně bolestivé poškození kloubů. Někdy bývá laiky zaměňována s revmatoidní artritidou. Celosvětová pozorování prokázala, že nemocní s lupénkou mají častěji a v nižším věku některé choroby, které život zkracují.
Je to například obezita, vysoký krevní tlak, cukrovka 1. i 2. typu, chronický zánět střev, dna a další. Pacientům, kteří lupénkou onemocněli před 25. rokem věku, dokáže tato choroba zkrátit život až o 20 let. Průměrný věk nemocných, které lupénka napadla po 25. roce, je kratší o 10 let.
Bohužel se nedá odpovědět, že snadno. Omezuje nemocného prakticky ve všech oblastech života a tím snižuje i jeho kvalitu. Léčebné procedury nejsou z nejpříjemnějších a jsou i časově náročné. Také mezilidský kontakt je ztížený hlavně pro ty pacienty, kteří mají projevy lupénky na viditelných místech. Nejenže někdo může odmítnout podávanou ruku na přivítanou, protože se obává nákazy, ale potíže se můžou projevit například i při hledání zaměstnání.
Lupénka stále patří k nemocem nevyléčitelným, ale léčitelným. Není nakažlivá ani v pravém slova smyslu dědičná. Nedá se zdědit nemoc jako taková, dědí se dispozice. Pak záleží na tom, jestli nastane „startovací moment“, který dispozici povzbudí k činnosti. K provokačním faktorům můžou patřit infekce horních cest dýchacích, užívání některých léků, hormonální změny, životospráva. Z vnějšku se na vzniku lupénky podílejí třeba poranění, UV záření, prudké změny teploty a klimatu, poleptání, podráždění kůže a uvažuje se i o vlivu některých virů.
Nejčastěji lupénka vzplane mezi 10 – 30 lety s maximem v době dospívání. Častěji se také objeví mezi 57. a 60. rokem. První známky lupénky se ale mohou objevit kdykoli. Proto se lupénka týká všech.
Sami pacienti říkají, že horší než lupénka – co se kvality života týká – je už jen deprese. Deprese také často lupénku provází. Profesor Arenberger se domnívá, že 10% pacientů s lupénkou uvažuje někdy v životě o sebevraždě.
zdroj: redakce