Která příčina lupus vyvolává, nikdo přesně neví

Jedná se zřejmě o narušenou rovnováhu imunitního systému. „Zapomene“ rozlišovat škodlivé částice od vlastních buněk a tkání a začne je napadat. Jednou z hlavních „palebných zbraní“, které imunitní systém používá, jsou tzv. autoprotilátky (autos=vlastní). Autoimunitní reakce se projevuje zánětem. Pokud zánět trvá v napadeném orgánu delší dobu, může způsobit jeho poškození. To je hlavní důvod, proč je léčba lupusu zaměřena na utlumení zánětu.
Mezi známé rizikové faktory patří hormonální nerovnováha v dospívání, sluneční záření, některé virové infekce a léky.

Nápadné bývají kožní příznaky, nejsou ale jediné

Bývá to hlavně motýlovitý erytém (zčervenání kůže) v oblasti nosu. Někomu připomíná vlčí obličej, někomu stopy po vlčím kousnutí. Nástup nemoci je plíživý, na začátku přichází únava, slabost, nechutenství a váhový úbytek. Připojuje se horečka a mnoho často variabilních příznaků, které vyplývají z poškození různých orgánů. Napadeny mohou být klouby, kůže, srdce, plíce, serózní blány (blány vystýlající dutiny těla), CNS, objevují se krevní změny, vznikající často v souvislosti se zánětem krevních cév (vaskulitidou). Nebezpečné je zejména postižení ledvin (glomerulonefritida), které někdy vede až k jejich selhání. Při větší ztrátě bílkovin močí se mohou objevit souměrné otoky, zejména dolních končetin a očních víček.

Čeho si sám pacient může všimnout před návštěvou lékaře

Bolestí se přihlásí například vřídky v ústech a nose, časté je zvýšené vypadávání vlasů. Dalšími projevy bývají bolestivé a oteklé klouby, zánět očí, zduřelé uzliny, poruchy menstruace.
Projevem postižení mozku mohou být silné bolesti hlavy, křeče nebo výrazné změny nálady a chování. Zánětlivá tekutina se může hromadit v okolí srdce nebo na plicích a působit bolesti na hrudi a zadýchávání.

Diagnostika SLE

Chorobu lze klasifikovat jako SLE, pokud se kdykoli v jejím průběhu objeví alespoň 4 z níže uvedených 11 projevů:

• „Motýlovitá“ vyrážka na tvářích a kořenu nosu.
• Fotosenzitivita spojená se vznikem vyrážky na místech těla vystavených světlu.
• Vyvýšená, červená, šupící se vyrážka okrouhlého tvaru, která se může hojit jizvením (diskoidní lupus).
• Slizniční vředy hlavně v ústech a nose. Bývají nebolestivé, ale mohou působit krvácení z nosu.
• Artritida (zánět kloubů) nebo artralgie (bolest kloubů). Bolest se může stěhovat, někdy má trvalejší charakter. Poškození kloubů vzniká méně často než u jiných nemocí provázených artritidou (např. juvenilní idiopatická artritida).
• Zánět pohrudnice (pleuritida), zánět osrdečníku (perikarditida). V obou případech dochází k nadměrné tvorbě zánětlivé tekutiny v okolí plic nebo srdce, působící bolest na hrudi zejména při dýchání a kašli.
• Projevy postižení ledvin. Jejich závažnost je velmi různorodá od mírných projevů s malými nálezy krve a bílkoviny v moči až po selhání funkce ledvin s otoky a vysokým krevním tlakem (hypertenzí).
• Postižení centrálního nervového systému. Projevuje se bolestmi hlavy, křečemi, cévní mozkovou příhodou a různými neuropsychiatrickými příznaky, jakými jsou vážné poruchy nálad a chování, koncentrace a paměti.
• Postižení krve způsobené autoprotilátkami namířenými proti krevním buňkám. Rozpad červených krvinek a jejich úbytek se označuje jako hemolýza a výsledný stav jako hemolytická anémie. Snížení počtu bílých krvinek (leukopenie), krevních destiček (trombocytopenie). Trombocytopenie může vést k projevům krvácení do kůže a sliznic, případně i do vnitřních orgánů.
• Imunologické projevy, které znamenají přítomnost určitých autoprotilátek v krvi.
• Antinukleární protilátky (ANA) namířené proti buněčnému jádru a přítomné téměř u všech pacientů s SLE. Jejich samotná přítomnost ale zdaleka nemoc nepotvrzuje, protože se mohou nacházet i u jiných chorob.

Léčba SLE

Cílem léčby je zmírnění projevů nemoci a zamezení komplikacím. Protože většina projevů je způsobena zánětem, je hlavní léčba protizánětlivá. Průběh je chronický, mohou být dlouhá období klidu (remise) střídající se se znovuvzplanutím nemoci (relaps). Na začátku bývá SLE velmi aktivní, vyžaduje vyšší a častější dávky léků. Jakmile je nemoc v remisi, zpravidla stačí jen minimální udržovací léčba. Prognóza se s ohledem na přežití při moderní léčbě podstatně zlepšila. Terapie se provádí pomocí protizánětlivých léků, nesteroidních antirevmatik, antimalarik, kortikoidů, v těžších případech imunosupresí (léky potlačujícími reakce imunitního systému). Při trombózách přichází ke slovu antitrombotická terapie. Zatím neexistují léky, které by SLE vyléčily navždy.

Další údaje o SLE naleznete například na stránkách www.lupusinky.estranky.cz nebo http://lupus.klok.cz/.