V posledních 6 letech se mezi výzkumníky a genetiky rozvířila diskuze  a zároveň se objevily výzkumy, které měly určit vztah životního stylu rodičů a budoucího potomka. Tedy nikoli genetické mutace, ale vliv stylu života jako obezita, kouření, požívání alkoholu a další neřesti moderního světa, na zdraví budoucího potomka.

Například výzkumníci  pod vedením profesorky Sarah Robertson z University  Adelaide v Austrálii nedávno potvrdili, že obézní rodič může zvýšit riziko metabolických onemocnění pro vlastní dítě. Stejně tak  European Respiratory Society (ERS) konaná na  mezinárodním kongresu v německém Mnichově v září 2014, uvedla, že kouření otce před početím  může mít vliv na respirační zdraví svých dětí.

Tuto studii,  poskytl a vedl Dr. Cecile Svanes z University v Bergenu v Norsku, kdy vědci použili dotazník k posouzení kuřáckých návyků u více než 13.000 mužů a žen. Zaměřili na počet let kuřáckého období jednotlivce před početím vlastního potomka, výskytu astmatu u jejich dětí a zda rodič skončil dříve, než bylo dítě počato.

Studie zjistila, že u otců – nikoli  u matky – kuřácké období před početím vlastního dítěte má vliv na rozvoj astmatu u dítěte. Navíc se riziko astmatu dítěte  zvyšuje, pokud otec potomka kouřil už před dosažením svého věku 15 let, a toto riziko se zvyšuje počtem délky doby otcova kouření.To naznačuje klinicky významnou úlohu kouření na spermatogenezi s důsledkem rozvoje astmatu. Zároveň tato studie neprokázala vliv kouření matky na astma dítěte.

Astma v roce 2015

Na ERS International Congress 2015 konaném v holandském Amsterodamu od 26.-29.9.2015 byl publikován výsledek studie pod vedením profesora Bertila Forsberga, prezentujícího autora studie z Umeå University ve Švédsku. Studie vycházela z faktu předchozí norské studie, poukazující na zvyšování rizika astmatu u dítěte  kuřáků starší generace. Spojili dostupné statistické  údaje Švédska, které v letech 1982-1986 zaznamenali rodičky kuřačky. Těchto matek kuřaček, jimž se v uvedených letech narodila děvčata bylo 44 853. Dnes jsou to již dospělé ženy v rozmezí 29-33 let, které mají vlastní děti, (tedy vnoučata babiček kuřaček). Ačkoli matky těchto dětí nikdy nekouřily, vyšlo najevo, že děti jsou zatíženy 10-22% rizikem vzniku astmatu.

Dr. Caroline Lodge, jedna z autorů této studie a výzkumná pracovnice na univerzitě v Melbourne v Austrálie, studii doplnila o fakt, že již v minulosti se objevovali indicie na možný mezigenerační přenos civilizačních chorob podobně jako tomu u genetických přenosů.

Závěrem

Profesor Bertil Forsberg zároveň v rámci konference oznámil, že na výzkumu budou dále pracovat, aby více prozkoumali, zda jsou přenašeči případného astmatického rizika synové nebo dcery babiček kuřaček.

A tak na povrch postupně vyplouvá, že sice  známe rizika a dopady kouření na své zdraví, ale dosud nezohledňujeme vlivy kouření na zdravotní komplikace další generace.