Hlavním příznakem astmatu je výdechová dušnost, která může být od mírné až po život ohrožující. Podklad dušnosti je zúžení dýchacích cest, na kterém se podílejí zánětlivé slizniční změny (zduření, otok) a zvýšená reaktivita stěn (stažení) dýchacích cest. Vdech je aktivní děj, kterým se dostává vzduch do plic, výdech je pasivní (má menší „sílu“), takže vzduch se sníženým množstvím kyslíku a zvýšením množstvím oxidu uhlíku zůstává v plicích a brání vstupu vzduchu čerstvému.

Astma probíhá v záchvatech různé délky a tíže. Podpůrnými mechanismy pro rozvoj záchvatu je stres, vyčerpání, psychická zátěž.

V současné době je možné „dostat astma zcela pod kontrolu“. K tomuto cíli však nevede jiná cesta než dobrá spolupráce pacienta (jeho rodičů) a lékaře – alergologa. Bohužel jen zhruba čtvrtina pacientů je léčena správně a astma pro ně nepředstavuje omezení.

Alergická rýma a astma jsou příbuzné choroby

Chronická rýma představuje nejzávažnější rizikový faktor pro vznik astmatu. Ohroženi jsou zejména jedinci s prokázanou alergií na inhalační alergeny a rodinným výskytem. Silně varující je především postižení matky a přítomnost astmatu v rodině. V poslední době se zdůrazňuje teorie jednotného postižení jak horních, tak dolních dýchacích cest, které se může projevit různými způsoby. Podkladem obou onemocnění je zvýšená reaktivita, jejíž podklad lze spatřovat v zánětu sliznice dýchacích cest jak horních, tak dolních.

Čeho lze dosáhnout správnou léčbou astmatu:

• žádné příznaky (dušnost, kašel)
• žádné nové vzplanutí choroby
• žádná nutnost urgentních návštěv lékaře
• žádná potřeba úlevových inhalačních léků
• žádné omezení aktivity po tělesné zátěži
• normální plicní funkce
• žádné nežádoucí účinky léčby

V léčbě je nutné omezit kontakt pacienta se známým alergenem, což se vždy nezdaří. Léky však lze ovlivnit mechanismus vzniku projevů, tedy zánětu ve sliznici dýchacích cest. V současnosti již nikdo nezpochybňuje význam inhalační léčby, jejíž předností je transport léčiva přímo tam, kde má působit. Vdechnutím se dostávají účinné látky přímo na sliznici dýchacích cest. Tím se vyhneme nežádoucím účinkům celkové léčby. Pro inhalační léčbu se nyní používají přípravky, které udržují průchodné dýchací cesty tzv. bronchodilatancia i tzv. kortikosteroidy, které tlumí chorobný zánět v dýchacích cestách. Jsou i kombinované přípravky, tj. „koktejl“ obou typů účinných látek v jednom inhalátoru. Moderní inhalátory zaručují přesné dávkování a jejich obsluha je velmi snadná. Další možností léčby nabízejí tzv. imunomodulátory, které upravují imunitní reakci. Tyto přípravky se podávají celkově (obvykle v tabletách) a působí preventivně, tzn. že neléčí akutní záchvat, ale brání vzniku zánětu. Většinu těchto léků je nutné užívat dlouhodobě. K úlevovým lékům při potížích patří i přípravky, které blokují uvolňování látek, které zprostředkovávají alergickou reakci.

Kouření nesvědčí

Kuřáctví je jednou z možných příčin, proč se léčba astmatu nedaří. U případů obtížně léčitelného astmatu počet kuřáků dosahuje 25 až 50 %! Alarmující jsou čísla vypovídající, že v české populaci je 32 % kuřáků. Zarážející je, že kouří 30 % lékařů a 40 % zdravotních sester. U kuřáků – astmatiků se vyskytuje zvláštní forma astmatu s rizikem častějších a těžších znovu vzplanutí choroby. Kouření snižuje léčebnou protizánětlivou účinnost kortikosteroidů. Terapeutickým řešením je samozřejmě na prvním místě přestat kouřit.

Astma a alkohol

Astma a jeho průběh může být ovlivněn alergickou i nealergickou reakcí na některé základní suroviny nebo na látky, které určují barvu, chuť a aroma alkoholických nápojů. Příkladem jsou obiloviny v pivu a v destilátech jako je whisky nebo vodka. Alergie na pyly jarních stromů a zkříženě na ořechy, mandle, třešně či jablka se může provokovat při konzumaci ovocných vín, likérů, brandy nebo u známého calvadosu. Pelyněk zkříženě reagující s koriandrem, fenyklem, tymiánem a libečkem může vyvolat obtíže při pití některých dezertních vín a likérů. Dušnost může provokovat histamin přítomný v některých červených a šumivých vínech nebo v sherry.

Dětští pacienti a rodiče

Astma není banální onemocnění, ale to neznamená, že by mělo pro dětí představovat překážku v běžných aktivitách (v klidovém období). Vhodný je i rekreační sport. Malý pacient by si ze své choroby také neměl udělat „výhodu“, která mu přináší úlevu od neoblíbených činností.

RADY PRO PYLOVÉ ALERGIKY:

Vyloučit úplně kontakt s pyly není samozřejmě možné. Je ale možné podstatně pylovou expozici omezit:

• V sezoně není vhodné jezdit v autě s otevřenými okny.
• Ve vrcholech pylové sezony nepořádáme pikniky a nekempujeme v přírodě.
• Pobyt v přímořských oblastech je vhodný i proto, že je zde méně pylů.
• Při zvýšené koncentraci pylů v ovzduší je nutné omezit větrání, ev. je-li to nutné, větrat před vedlejší místnost.
• Pylový „vrchol“ trav je přibližně v období mezi 15. květnem až 15. červencem (koncentrace 100 až 500 pylových zrn/m3).
• Období maxima uvolňování pylů do ovzduší může být v horských oblastech posunuto až o měsíc. Důležité pro plánování dovolené.
• Sekání trávníků je důležitým preventivním opatřením, ale je pro každého alergika citlivého na travní pyly, nebezpečné.
• Totéž se týká i plísní, které se v trávě množí.
• Pyly stromů jsou těžší, proto „necestují“ tak daleko a je možno se jim snadněji vyhnout.
• Až na výjimky mohou mít alergici doma květiny. Většina okrasných květin uvolňuje hmyzosprašné pyly.
• Med může obsahovat pylový alergen a vyvolat alergickou reakci.
• Vyhněte se expozici tabákovému kouři.