Je sice zřejmé, že někteří nemocní s lehkým průběhem astmatu mohou s postupem let dosáhnout klidového stavu nemoci, a dokonce někdy i přestat užívat dlouhodobou preventivní léčbu, astma se u nich však může kdykoliv znovu projevit. U závažnějších forem nemoci je pravděpodobnost vymizení astmatu minimální. Navíc se ukazuje, že i u dětského astmatu mohou již vznikat některé chronické procesy v průduškové stěně, které vedou k trvalým změnám vlastností průdušek. Proto je nutné se snažit astma u dětí včas diagnostikovat a od samého počátku i aktivně léčit.

V časném dětském věku je diagnostika nemoci často obtížná

Malé děti ve věku do 3 – 4 let nejsou schopny dostatečné spolupráce při funkčním vyšetření (spirometrii), které je základem vyšetření a diagnostiky u dospělých pacientů. Spirometrie je v této věkové skupině možná pouze s použitím specializovaných metod pro nespolupracující děti a není rutinně použitelná. Proto je základem diagnostiky v tomto věku především analýza příznaků a údajů zjištěných lékařem na základě anamnézy.

Podezření na astma vzniká, pokud se u dítěte objevují stavy zúžení průdušek charakteristické namáhavým dýcháním, pískoty (sípáním) při dýchání a dráždivým kašlem. Tyto stavy se mohou zprvu objevovat při virových infekcích dýchacích cest, později jsou však patrné i nezávisle na infekci, například při větší námaze, po křiku, ale i při kontaktu s některými alergeny (zvířata, pyly apod.).

U některých dětí se mohou první astmatické potíže objevit jen ve formě opakovaných „viróz“ nebo stavů zahlenění a přímé příznaky zúžení průdušek nemusejí být přítomny. Často jsou tyto děti opakovaně léčeny antibiotiky nebo léky na „posílení imunity“ a astma není vůbec diagnostikováno.

Hlavním problémem diagnostiky v tomto věku je proto rozhodnutí, zda příznaky již jsou známkami astmatu a zda má být zahájena preventivní protiastmatická léčba. Ne všechny stavy bronchiální obstrukce (zúžení průdušek) jsou samozřejmě způsobeny astmatem.

U některých malých dětí může k zúžení průdušek dojít i přímým působením virové infekce, kdy sliznice dýchacích cest otéká, objevuje se hlen a to vše dohromady vede k omezení průsvitu průdušek a k dechovým obtížím.

Diagnóza je ovšem složitější i proto, že k otoku sliznice a zahlenění při virových infekcích mohou mít větší sklon právě děti s astmatem, jejichž průdušky jsou oproti ostatním citlivější a dráždivější. I proto se uvádí, že opakované obstrukční bronchitidy by již měly být považovány za možné první projevy astmatu a měla by být zvážena dlouhodobá preventivní protiastmatická léčba.